Článek
„Už více jak půl roku se nemluví o ničem jiném, než že se zdražuje a že platy neporostou, kdo ztratí práci, jinou nenajde. Tak se prostě podle toho chovám, sleduji ceny v letácích a kupuji zboží ve slevách, snažím se ušetřit,“ řekla Právu třicetiletá Petra, maminka čtyřleté holčičky.
Podle expertních odhadů prodávají obchodníci už 40 % zboží v nějaké slevové akci.
Hodně starších lidí dokonce objíždí velké prodejny ve městech, aby nakonec koupili, co potřebují, u toho nejlevnějšího prodejce.
Boom zájemců zažívají i malí prodejci pohonných hmot například u zemědělských družstev. Jsou totiž i o korunu na litr levnější než zaběhnuté značkové firmy.
Hospody zejí prázdnotou
„Ano, spotřeba láhvového piva stoupá, na úkor spotřeby v hospodách,“ potvrzují producenti piva. Důvodem je hlavně jeho výrazně nižší cena. Hospody se tak dostávají do existenčních potíží. Nejenže na obědy a večeře chodí stále méně lidí, ale stále více lidí místo dřívějších šesti kousků urazí jen dvě tři piva za večer.
„Šetřím. Místo třikrát chodím na pivo jen jednou týdně. Kupuji si lahváče, k televizi,“ říká šedesátiletý Karel.
„Lidé ve stále větším počtu sledují při nákupech především ceny, pak teprve datum spotřeby,“ potvrdila Právu nákupní trendy prodavačka supermarketu na pražském Chodově.
Růst cen většiny zboží po změně sazeb daně z přidané hodnoty přitom není u jednotlivých výrobků nijak velký, například koruna dvě. „Potíž spočívá v tom, že o další až desetikoruny a stokoruny zdražují výdaje spojené s bydlením, provozem auta, obědy v zaměstnání. Dohromady pohyb cen u většiny zboží a služeb pak ale měsíčně dělá zajímavou sumu, o kterou máte méně na běžný provoz domácnosti,“ říká finanční poradce František Macháček.
Frčí malá balení
Lidé stále častěji sahají při nákupech i po malých, a tedy i levnějších baleních. Doba nákupů velkých balíků, ať uzenin či pracích prášků, pokud nejsou ve slevě, již pominula. Obchodníci proto operativně nasazují menší balení.
Podle obchodníků je o menší balení potravin zájem i proto, že lidé jsou schopni je zkonzumovat. Nemusejí nic vyhazovat, nic se nezkazí.
Lidé tak mají pocit, že nakupují a konzumují odpovědně, uplatňuje se tedy i psychologický moment.
Zhruba polovina českých rodin má svoji rodinnou nákupní kalkulačku příjmů a výdajů v hlavě. Nevytváří si tedy každý měsíc podrobné rozpočty a nemá v nich žádný systém.
Tuto letitou zkušenost s českými domácnostmi potvrdil i poslední průzkum pro společnost Kruk International.
To podle finančních expertů není v době, kdy příjmy nerostou, na rozdíl od cen, optimální stav. Lidé se tak snáze i přes snahu šetřit dostanou do dluhů. Zejména když přecení svoji schopnost pravidelně splácet bez možnosti prodlení, měsíčně například dva či tři tisíce.
Podle údajů České národní banky se zvyšují i pohledávky na kreditních kartách, které dosahují výše téměř 26 miliard korun. To je pětkrát více než v roce 2005.