Hlavní obsah

Práce v ČR láká Ukrajince, Srby i Indy

Firmám chronicky chybějí zaměstnanci, podnikatelské svazy hovoří až o statisících pracovníků. Scházejí nejen dělníci, ale i kvalifikovaná síla. Povolovací proces je přitom z pohledu podniků příliš dlouhý. Zejména lidi z východních zemí ale neláká jen mzda, nýbrž i vidina usazení se v ČR s rodinou, řekl Právu ředitel divize pro agenturní zaměstnávání společnosti Randstad Martin Jánský.

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační snímek

Článek

Jak se daří nabírat pracovníky z ciziny?

Za poslední dva roky se výrazně změnil proces náboru. Dříve probíhal ve velké míře osobně, dnes už převážně online. Od pohovorů přes testování dovedností.

Mění se země původu, odkud zahraniční pracovníci k nám přicházejí?

Dříve jsme v Česku měli řadu kvalitních lidí ze Slovenska, Polska, Bulharska či Rumunska, ale dnes dávají přednost Německu nebo Velké Británii. V současnosti zájem o práci v ČR zaznamenáváme tradičně z Ukrajiny, dále ze Srbska, Makedonie, Černé Hory, Bosny a Hercegoviny, Vietnamu, Filipín, Indie, Indonésie či Mongolska.

Stále vedou Slováci
Ke konci roku 2021 dosáhl počet cizinců zaměstnaných v ČR 701 830 osob. Nejvíce jich přitom pracovalo v Praze (222 446).
Největší počet působil ve zpracovatelském průmyslu.
V roce 2020 přitom cizinců zaměstnanců přibylo o 3,6 %, cizinců živnostníků o 4,3 %.
Nejvyšší zastoupení měli občané Slovenska (209 273) a Ukrajiny (195 116), následovali Poláci, Rumuni, Bulhaři a Maďaři.
Zejména počty občanů Ukrajiny od roku 2017 stále výrazně rostou. Přibývá také v Česku i občanů Maďarska.
Zdroj: MPSV a ČSÚ

Co k nám cizince láká?

Mzda, samozřejmě. Ovšem pro lidi z východních zemí je pak zásadní také možnost se v Česku dlouhodobě usadit a přivést sem do budoucna svou rodinu.

Na jaké pozice jsou nejčastěji najímáni lidé ze zahraničí?

Každopádně už dávno neplatí, že sem pracovníci ze zahraničí jezdí jako levná pracovní síla. Dlouhodobě se potýkáme s nedostatkem dělnických profesí, a to jak s nižší, tak i vyšší kvalifikací. Chybějí výrobní operátoři, CNC obráběči, lakýrníci, elektromechanici, elektrikáři. Stejně tak je nedostatek specialistů na IT. Západní státy pak ve větší míře poptávají i experty z oblasti inženýringu, strojírenství nebo kontroly kvality.

Jak dlouho trvá, než pracovník ze zahraničí dostane vízum a pracovní povolení?

Vyřízení víza a dlouhodobého pracovního povolení trvá v průměru tři až čtyři měsíce, ale někdy se protáhne až na půl roku. U krátkodobých povolení, která jsou využívána zejména pro sezonní pracovníky, jde zpravidla o dva až tři měsíce. Velmi by pomohlo, kdyby tento proces mohl být jednodušší a rychlejší, což by zaměstnavatelům umožnilo získávat pracovníky podle aktuální potřeby.

Foto: Randstad

Martin Jánský, ředitel divize pro agenturní zaměstnávání společnosti Randstad

Nemyslím si, že jsou namístě obavy, že by kvůli tomu došlo k rapidnímu přílivu zahraničních pracovníků. Pořád je zde dostatek mechanismů, jak tento proces kontrolovat a regulovat. Bylo by vhodné rozšířit kvóty na počty zahraničních pracovníků, které jsou v případech některých zemí tak limitované, takže prakticky vůbec nemá význam tam o nábor usilovat.

Proces je u nás výrazně delší než v okolních zemích?

Nedostatkem pracovníků trpí všechny země kolem nás. V Polsku a na Slovensku je možné, aby zahraniční pracovník do země přicestoval na biometrický pas a začal pracovat ještě předtím, než mu je povolení oficiálně uděleno. Tento proces je pak vyřízen v řádu dnů, případně několika týdnů. Jsou ale i země, kde to trvá ještě déle než u nás.

Reklama

Výběr článků

Načítám