Článek
Bez krytí rizik, nebo jen se značným omezením, zůstávají v desítkách těchto lokalit nejen obyvatelé se svými domy, ale také obce jako takové.
Pojišťovnám se nechce tam, kde vícekrát po sobě udeřila například povodeň, nechtějí jít ani do pojištění mostů, silnic, vodovodů, kanalizací.
Hlavně malé obce nemají peníze na to, aby se mohly pojišťovnám zavázat k vysoké spoluúčasti na krytí katastrofy nebo aby si mohly dovolit každoročně platit i několikanásobné sazby pojištění proti méně rizikovým místům.
O kolik pojišťovny obcím, stíhaným opakovaně pohromami, přitvrdily ve spoluúčasti, limitech a cenách, plošně neřeknou. Každé místo totiž pojišťovny propočítávají individuálně.
Pro vysoce rizikové obce z hlediska živlů mají snadný recept: ať se provedou opatření ke snížení pohromy (např. nákladné protipovodňové zábrany) nebo, pokud to nelze, ať stát poskytne garance a vytvoří se pojišťovací pool. To je sdružení pojišťoven na krytí obzvláště rizikových objektů (pojišťovací pool existuje pro jaderné elektrárny).
První na ráně infrastruktura
„Krytí rizik u objektů, jako jsou mosty, komunikace, oplocení či kanalizace, je pro pojišťovny obecně nesnadnou úlohou. Jedná se o stavby, které se mohou na rozdíl od obytných a užitkových budov nacházet i v lokalitách, které jsou často a bezprostředně vystaveny extrémům různých živlů, jako je povodeň, sesuv půdy či zřícení skal,“ napsal Právu mluvčí pojišťovny Generali Jiří Cívka.
V mnohých případech je podle něho „krytí rizik u těchto staveb vyloučeno, neboť je zde výrazně dotčen základní princip, na kterém je pojištění založeno, tedy princip nahodilosti, a který tyto opakované živelní pohromy popírají“.
„Pokud tyto objekty z krytí pojišťovna zcela nevyloučí, může v mnoha případech přistoupit ke zpřísnění podmínek, za kterých je možné tyto stavby pojistit. Je zřejmé, že zejména v případě mostů a silnic přilehlých ke korytům vodních toků budou smluvní podmínky odlišné například od míst s nízkým rizikem povodně. Jednání o detailech jsou v těchto případech ryze individuální,“ sdělil Cívka.
„Pojistné, zejména u malých obcí, mnohdy vychází ve výši mimo finanční možnosti těchto obcí,“ potvrdila Právu Česká podnikatelská pojišťovna (ČPP). Na jedné straně tedy stojí obce, žádající pojistit všechno, včetně silnic, kanalizace, vodovodů na všech místech s co nejnižší spoluúčastí. Na straně druhé jsou pojišťovny počítající, zda není pro ně riziko moc velké.
„U obcí lze pojistit pouze vybraný majetek a podstatně zvýšit spoluúčast, či provést opatření pro snížení míry rizika. Pak je nutné, aby do hry vstoupil stát, který může garantovat vytvoření poolu (sdružení pojišťoven). V rámci něho by stát společně s obcemi mohl dohodnout mnohem širší rozsah pojistného krytí s mnohem vyššími limity plnění,“ míní ČPP.
Jenže těžce zadlužený stát se skomírajícími výsledky průmyslu či stavebnictví se může těžko k takovým obrovským garancím zavázat.
Snímek domu v Chrastavě, který v noci na sobotu 7. srpna strhla povodeň
Když proto někde uvažujete o koupi nemovitosti, rozhodně si předem zjistěte, v jakém pásmu se daná lokalita nachází z hlediska mapy pojišťoven, a také, jak a na co je pojištěna obec, abyste jednou nebyli třeba bez silnice. Zjistit to lze na internetu, na stránkách České asociace pojišťoven, ale doporučujeme si to rovněž ověřit u konkrétní pojišťovny.
Mnohá místa, která byla ještě před lety bez rizika, nyní na sobě nesou nesmazatelný cejch vysoké pravděpodobnosti extrémních škod, byť to na první pohled nevypadá.