Článek
„Voda se valí podél podezdívky plotu a v jeho rohu přetéká na můj pozemek a ohrožuje vchod do domu a zaplavuje předsíň. Jednoduché řešení spočívající ve vykopání zhruba desetimetrového odvodňovacího příkopu do blízkého potoka ale soused odmítá,” napsal čtenář.
Řešení v občanském zákoníku
Podle právníka Jana Dubenského, je třeba se na celou problematiku podívat očima platných právních předpisů.
„V obecné rovině stanoví občanský zákoník v ustanovení § 1012, že každý vlastník má právo se svým vlastnictvím v mezích právního řádu libovolně nakládat a jiné osoby z toho vyloučit. Vlastníku se přitom ovšem zakazuje nad míru přiměřenou poměrům závažně rušit práva jiných osob, jakož i vykonávat takové činy, jejichž hlavním účelem je jiné osoby obtěžovat nebo poškodit,” uvedl Dubenský.
Jak dále dodal, vlastník se tedy musí zdržet všeho, co působí, že voda, ale třeba i odpad, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (tzv. imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku.
Jak dále uvádí § 1019 občanského zákoníku, má vlastník pozemku právo požadovat, aby soused upravil stavbu na sousedním pozemku tak, aby ze stavby nestékala voda nebo nepadal sníh nebo led na jeho pozemek.
Dohoda má smysl
„Tato zásada má však právní háček spočívající v ustanovení, které stanoví, že pokud stéká voda na pozemek přirozeným způsobem z výše položeného pozemku v důsledku deště nebo oblevy, nemůže soused požadovat, aby vlastník tohoto pozemku svůj pozemek upravil,” upozornil Dubenský a doplnil: „Jádro pudla je tedy v posouzení tohoto 'přirozeného a přiměřeného způsobu', a to ve vztahu ke správnosti, případně kvalitě stavebního provedení podezdívky sousedova plotu. Je proto jasné, že řešení tohoto oříšku nebude jednoduché.”
V každém případě je třeba, aby se sousedé dohodli, a to i za cenu spolufinancování a společné výstavby zmiňovaného odvodňovacího příkopu, neboť horké hlavy v parném létu ani přívalové deště nezklidní sousedské spory a řešení cestou soudního projednání celé problematiky je při naší pomalé justici běh opravdu na dlouhou dobu, doporučil právník.
Problémy kolem vody řeší i vodní zákon
Další čtenář, který se se svým případem svěřil redakci, si postěžoval na souseda, který mu brání v tom, aby využíval přítok vody, tím, že změnil tok místního potůčku, který protékal na hranicích jejich pozemků.
„V případě odvádění vody ze společné hranice pozemků odklonem místního potoka jde o problematiku, kterou dokáže řešit vodní zákon č. 254/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a zásah příslušného vodoprávního orgánu obecního úřadu, neboť takové svévolné jednání se nepřipouští, nehledě k tomu, že i občanský zákoník se k tomu vyjadřuje tak, že je-li pro níže položený pozemek nutný přítok vody, může soused na vlastníku výše položeného pozemku požadovat, aby odtoku vody nebránil v rozsahu, ve kterém vodu sám nepotřebuje,” vyjádřil se právník.