Hlavní obsah

Penze rostou, přesto nedosahují ani poloviny průměrného platu

Odchod do důchodu představuje stále výraznější propad životní úrovně. I přes zvyšování v uplynulých letech penze v průměru nedosahuje už ani poloviny průměrného platu. A málokterý senior má našetřeno tolik, aby si standard, na který byl zvyklý za ekonomicky aktivního života, i v důchodu udržel.

Ilustrační snímek

Článek

S penzí podle analýzy Komerční banky (KB) nyní klesají Čechům příjmy v průměru o 17 tisíc korun. Průměrný čistý plat činí aktuálně zhruba 31 tisíc korun, zatímco průměrná penze sotva 15 500 korun.

„Navzdory poměrně významnému růstu důchodu v průběhu letošního roku podíl důchodů na platech vytrvale klesá a prognózy nejsou o nic optimističtější,“ upozornil Pavel Racocha, ředitel KB Penzijní společnosti. Jak doplnil, zatímco v roce 1994 činila penze 56 procent čisté mzdy, loni to již bylo pouze 45 procent.

A to letos průměrný starobní důchod vzrostl od ledna celkem o 839 korun a příští rok by i s mimořádným bonusem 300 korun měl v průměru stoupnout o 805 korun.

Výše penze se odvíjí od příjmů, není tedy překvapivé, že ty nejvyšší jsou v Praze. Loni v průměru činila 15 tisíc korun. „Ani Pražané se ale v penzi nemají lépe než zbytek republiky. Proti průměrným důchodům jsou ty pražské vyšší jen přibližně o tisíc korun. Zato jsou zde vyšší výdaje, především na bydlení. V září to bylo ,jen‘ o pět tisíc korun, ale do budoucna se očekává růst nájemného,“ řekl Lubomír Koňák, ředitel obchodu z KB Penzijní společnosti.

„Propad příjmů mezi ekonomicky aktivním věkem a penzí tak je – a i nadále bude – právě v Praze ještě patrnější,“ dodal Koňák.

Průměrné mzdy převyšovaly loni důchody v hlavním městě o 33 tisíc korun v hrubém, resp. 22 500 korun v čistém. Naopak nejmenší propad mezi průměrnými mzdami a penzemi byl v Karlovarském kraji, a to o téměř 20 tisíc korun u hrubé mzdy a 13 500 korun u čisté mzdy.

Ekonom BH Securities Štěpán Křeček podotkl, že zatímco řada lidí s nízkými příjmy se s odchodem do penze potýká s relativně menšími výpadky příjmů, u vysokopříjmových lidí je propad nezřídka obrovský.

„Kvůli redukčním hranicím při výpočtech důchodů totiž dostanou často méně než třetinu předchozích příjmů. Jestliže mají nastaveny rodinné výdaje na vysoké úrovni a nemají dost naspořeno, dostávají se do velkých problémů,“ upozornil Křeček.

Ještě v roce 2000 bylo u nás 70 procent pracujících a 13 procent důchodců. „Dnes je ten poměr 65 procent na 20 procent a dále se zhoršuje,“ řekl Martin Mašát z penzijní společnosti Rentea.

Související témata:

Výběr článků

Načítám