Kolik OSVČ zaplatí na zdravotním pojištění v roce 2023

Za celý rok 2022 je minimální vyměřovací základ ve výši 233 466 korun a minimální roční zdravotní pojištění tedy 31 518 korun. Až do ročního hrubého zisku ve výši 466 932 korun zaplatí OSVČ na zdravotním pojištění minimum. Při výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti po část roku je minimální vyměřovací základ v poměrné výši, například při podnikání formou hlavní činnosti polovinu roku je tak minimální zdravotní pojištění 15 759 korun.

„Podnikatel s ročním ziskem ve výši 700 tisíc korun zaplatí na zdravotním pojištění 47 250 korun, jež se vypočítá jako 13,5 procenta ze skutečného vyměřovacího základu 350 tisíc korun,“ říká Gabriela Ivanco, daňová poradkyně společnosti Mazars.

V roce 2022 činí minimální měsíční záloha na zdravotní pojištění 2627 korun. Pro rok 2023 se však zvyšuje na 2722 korun. Podnikatelům a živnostníkům platícím vyšší zálohy se pojistné nijak neprodraží, neboť sazby pojistného se meziročně nemění. Povinná měsíční záloha na zdravotní pojištění závisí na dosaženém zisku v minulém období, vždy však musí být placena alespoň v minimální výši. I OSVČ, kterým se finančně vůbec nedaří a několik měsíců za sebou jsou ve ztrátě, musejí měsíční zálohy platit.

„Měsíční záloha na zdravotní pojištění se platí do osmého dne následujícího měsíce,“ doplňuje Ivanco.

Měsíční záloha ve skutečné výši činí jednu dvanáctinu vypočteného ročního zdravotního pojištění. Sazba zdravotního pojištění je 13,5 procenta z vyměřovacího základu, přičemž skutečným vyměřovacím základem je polovina daňového základu. Jestliže je takto vypočtená měsíční záloha nižší než minimální měsíční záloha platná pro daný rok, potom se platí minimální měsíční záloha.

„Například živnostník s hrubým ziskem ve výši 620 tisíc korun za rok 2021 platí v letošním roce měsíční zálohu na zdravotní pojištění ve výši 3488 korun a takto vysokou zálohu bude platit až do odevzdání přehledů za rok 2022,“ vypočítává Ivanco.

Pro výpočet zdravotního pojištění u vedlejší samostatné výdělečné činnosti není stanoven žádný limit pro jeho neplacení, částka závisí pouze na dosaženém zisku. Sazba zdravotního pojištění je 13,5 procenta z vyměřovacího základu, kterým je polovina daňového základu.

Například z hrubého zisku ve výši 40 tisíc korun tak činí roční zdravotní pojištění z vedlejší samostatné výdělečné činnosti 2700 korun.

„Rodinná situace nehraje při výpočtu zdravotního pojištění roli, stejně tak nelze docílit nižšího zdravotního pojištění případnou změnou zdravotní pojišťovny,“ upozorňuje Ivanco.

Některé OSVČ, které splňují zákonné podmínky, vstoupily do paušálního daňového režimu, kdy mají jednou měsíční daňovou platbou uhrazeno důchodové pojištění, zdravotní pojištění i daň z příjmu. Paušální daň jim výrazně snižuje administrativu a usnadňuje finanční plánování.

Z důvodu zvýšení minimálních záloh se pro rok 2023 zvyšuje i měsíční částka paušální daně z 5994 korun na 6208 korun.

„Vzhledem k tomu, že v paušální dani je zahrnuto důchodové pojištění ve výši 1,15 násobku minimální měsíční zálohy, tak jsou na tom OSVČ v paušálním režimu pro budoucí důchodové nároky lépe než OSVČ platící minimální měsíční zálohu na důchodové pojištění,“ dodává Gabriela Ivanco.