Jak se daní příjmy z akcií

Příjmy z prodeje cenných papírů jsou osvobozeny od daně z příjmů, pokud jejich úhrn ve zdaňovacím období, tedy za kalendářní rok, nepřesáhne částku 100 000 Kč, nebo pokud je příjem sice vyšší, ale mezi nákupem a prodejem cenného papíru uplynuly více než tři roky.

„Od roku 2025 budou nově takové příjmy, nikoliv zisky, osvobozeny jen do výše 40 milionů korun při současném splnění časového testu tří nebo pěti let,“ upozorňuje daňová poradkyně Mazars Gabriela Ivanco.

Příjmy, které nejsou od daně osvobozeny, se zahrnují pod ostatní příjmy. V případě, že příjem z prodeje cenných papírů není od daně osvobozen, můžete od něj odečíst prokazatelně vynaložené výdaje na jeho dosažení – typicky se jedná o pořizovací cenu cenného papíru a související poplatky.

„Rozdíl mezi příjmy a výdaji pak tvoří dílčí základ daně. Zisk z prodeje jednoho cenného papíru můžete ponížit o případnou ztrátu z prodeje jiného cenného papíru dosaženou ve stejném zdaňovacím období,“ doplňuje Ivanco.

Kdo investuje do akcií společností, které vyplácejí svým akcionářům podíl na zisku neboli dividendy, se podle daňové poradkyně BDO Moniky Lodrové jejich zahrnutí do daňového přiznání vyhne, pokud jde o akcie české společnosti. „Když je daňovým rezidentem v České republice, podléhají dividendy patnáctiprocentní srážkové dani. Částka, kterou tedy akcionář dostává na účet, je již zdaněna,“ zdůrazňuje.

Povinnost uvádět příjem v daňovém přiznání má akcionář jen tehdy, pokud mu dividendy vyplácí firma, která je zahraničním daňovým rezidentem.

Podle zákona musí člověk přiznání podat, pokud jeho celkové roční příjmy překročí 50 tisíc Kč a jedná se o příjmy, které jsou předmětem daně, nejsou od ní osvobozené a nepodléhaly v ČR konečné srážkové dani. „V takovém případě musí do přiznání uvést i dividendy ze zahraničí, a to bez ohledu na jejich výši,“ upozorňuje Ivanco.

Příjemci nízké dividendy, kteří jsou zároveň zaměstnanci, se však kvůli dani ani daňovému přiznání nemusí strachovat.

„Výjimka z povinnosti podat přiznání platí pro poplatníky, kteří mají sice roční příjmy vyšší než 50 000 Kč, ale jedná se převážně o příjmy ze zaměstnání zdaněné zálohovou daní v rámci mzdové evidence, vedle nichž má poplatník zdanitelné příjmy podle § 7 – 10 zákona o daních z příjmů nepřekračující 20 000 Kč. Do tohoto limitu lze zahrnout například právě zahraniční dividendy či příjmy z prodeje cenných papírů,“ upřesňuje Ivanco. Pokud se ale tito poplatníci rozhodnou daňové přiznání podat, i oni do něj musí uvést příjmy ze zahraničních dividend, a to bez ohledu na jejich výši.

Příjem ze zahraničních dividend se uvádí v daňovém přiznání buďto v Příloze č. 4 v rámci samostatného základu daně, nebo v sekci „příjem z kapitálového majetku“ v rámci běžného základu daně.

„Jakou z těchto variant zvolit záleží na tom, zda se poplatníkovi vyplatí využít samostatný základ daně bez progresivních sazeb daně, tedy se zdaněním sazbou 15 procent, či běžný základ daně, kde se sice aplikují progresivní sazby daně, ale na druhou stranu se dají nárokovat nevyužité odpočty od základu daně a daňové slevy,“ podotýká Lodrová. „V příslušných částech přiznání se pak uvádí hrubá hodnota vyplacené dividendy, tedy bez započtení případných poplatků brokerovi či zahraniční daně,“ dodává.