Hlavní obsah

České domácnosti mají majetek v průměru za čtyři miliony. Přesto často strádají

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

České rodiny mají majetek v průměru ve výši 3,8 milionu korun. Lidé bydlící ve svém jsou přitom téměř osmkrát majetnější než ti, kdo bydlí po nájmech. Do hodnoty majetku se promítly rostoucí ceny nemovitostí, které vysoké sazby hypoték srazily jen nakrátko.

Foto: Profimedia.cz

I sebemenší nemovitost výrazně zvedne výši majetku

Článek

Nicméně ani jedna skupina nemá příliš peněz, které mohou okamžitě využít pro svou potřebu, navíc kvůli vysoké inflaci značně klesla i jejich životní úroveň.

„Z tohoto pohledu je samozřejmě boháčem každý druhý důchodce, protože bydlí ve svém bytě či domě, který má často hodnotu i několika milionů,“ okomentoval data Českého statistického úřadu za poslední známý rok 2022 hlavní ekonom společnosti Cyrrus Vít Hradil.

Zatímco u vlastnického bydlení dosahovalo čisté jmění v průměru 5,17 milionu korun, u nájemního je to jen 665 tisíc. Majetek domácností, které jsou takzvaně ve vlastním přitom, mezi roky 2021 a 2022 stoupl i o více než milion korun, zato u lidí v nájmu klesl.

Nejrychleji si na sebe vydělají malé byty. Jejich koupě se i v Praze vrátí dříve, než splatíte hypotéku

Ekonomika

„Růst rozdílů mezi lidmi v nájmu a lidmi, kteří bydlí ve vlastním, je umocňován naším daňovým systémem, který má nejnižší podíl ze zdanění nemovitostí ze všech zemí Evropské unie a naopak vysoce daní zaměstnaneckou práci,“ řekl ekonom Jakub Komárek ze společnosti PAQ Research.

Co vlastní Češi

  • Zhruba tři čtvrtiny domácností bydlí ve vlastním domě nebo bytě.
  • Z toho přibližně 16 procent má toto obydlí zastaveno hypotékou nebo jiným úvěrem.
  • Zhruba 23 procent domácností vlastní další nemovitost.
  • Přibližně 70 procent vlastní alespoň jeden dopravní prostředek.
  • Celých 95 procent domácností má i peníze na účtech, ve stavebním spoření či na termínovaných vkladech.

Zdroj: Statistika a My

Nejvíc je na tom podle něj bita generace mladých lidí mezi 18 a 35 roky věku, která má výrazně nejnižší vlastnický podíl. „V době, kdy nemovitosti byly dostupné, byla obrazně řečeno v plenkách,“ dodal na její adresu.

Jinak řečeno, růst cen nemovitostí v kombinaci s vysokými úroky u hypoték v posledních dvou letech mladým lidem koupi bytu nebo domu nedovolily.

„Situace vlastníků a nájemců se postupně vzdaluje a pro nemajetné je pořízení bytu čím dál obtížnější. Po letech extrémní inflace v kategoriích základních životních potřeb, energií a potravin, setrvale rostou i ceny nájmů,“ podotkl ekonom Jan Bittner z Fakulty podnikohospodářské Vysoké školy ekonomické v Praze.

Dotujte hypotéky a my snížíme marže, vyzývají stát bankéři

Ekonomika

Nedostupnost bydlení je podle něj už problém i pro velkou velké část střední třídy, pro kterou nákup nemovitosti není alternativou.

Podle ekonoma Patria Finance Jana Bureše samozřejmě záleží i na tom, kolik lidé berou. Potíže mohou mít ti s nízkými příjmy, kteří jen taktak dají dohromady peníze na nájem a s ním spojené věci.

„Ale vyšší střední příjmová třída nemusí být nutně ohrožena, pokud je k dispozici nějaké cenově rozumné nájemní bydlení a pokud je schopna spořit v jiných aktivech,“ řekl.

Polorozpadající se domy

Ani vlastníci bytů či domů to však často nemají jednoduché. Z výpisu z katastru nemovitostí to podle analýzy iniciativy Zateplujeme Česko může vypadat, že jsou milionáři, ale ve skutečnosti jsou vlastníky chátrajících nemovitostí, jež jsou bez nákladné rekonstrukce neprodejné či jen za zlomek očekávané ceny.

„V takové situaci se nachází řada majitelů 716 tisíc rodinných domů postavených do roku 1980. Ty obývají většinou lidé v důchodovém věku či mladé rodiny, které je zdědily. Jejich domy jsou nezateplené a ve špatném technickém stavu, často na hranici životnosti, či dokonce za ní,“ uvedla iniciativa. Dodala, že potřebné rekonstrukce by majitele často stály skoro tolik jako nový dům, někdy i více.

„Vlastní dům či byt je určitě hodnotné aktivum, které zvyšuje čisté jmění domácnosti, avšak není zrovna příliš likvidní. V krajním případě je možné jej zpeněžit, avšak nemusí to být až tak jednoduché, jak to vypadá,“ doplnil hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek. „Zvlášť pokud na domu váznou nějaké další závazky nebo není prostor pro eventuální stěhování z důvodu věku, práce a podobně,“ dodal.

Nejbohatší desetina

Údaje statistiků také ukázaly na míru nerovnosti ve společnosti. Podle jejich šetření připadá na desetinu nejmajetnějších domácností 39,1 procenta celkového čistého jmění.

„To nás řadí spolu se Slovenskem mezi země s nejnižší nerovností. Na druhém konci škály se nacházejí Litva, Německo a Estonsko, kde tento ukazatel přesahuje 55 procent,“ uvedli autoři studie.

Podle jiného odhadu Boston Consulting Group ale na jedno procento nejbohatších Čechů připadá 58 procent majetku.

Svoji roli podle něj mohou sehrávat splátky hypoték ovlivněné vysokými úroky, takže finančně stabilnější může klidně být i domácnost v nájmu.

„Vlastnické bydlení nezatížené hypotékou je co do měsíčních plateb nejméně finančně náročné, naopak nejvíce platí vlastníci domů s hypotékou,“ uvedly při představení Zprávy o rodině Sylva Höhne a Naděžda Křečková Tůmová z Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí. Měsíční platby za nájemní bydlení a za vlastní byt s hypotékou se podle nich výrazněji neliší.

Co se týká úspor, domácnosti mají v bankách vklady za 3,5 bilionu korun. Opět jde ale jen o souhrnné číslo, které neříká nic o tom, jak na tom která z nich je. Navíc situaci mnoha domácností zhoršila inflační krize. Za poslední dva roky reálná úroveň výdělků v Česku klesla o jedenáct procent a dohnání tohoto propadu může trvat ještě několik dalších let.

Jaký byt si může člověk dovolit? Experti přicházejí s řešením, které poradí ještě před návštěvou banky

Finance

Reklama

Výběr článků

Načítám