Češi si víc půjčují a hůř splácí

Zadlužení obyvatel Česka v prvním čtvrtletí tohoto roku meziročně vzrostlo o 5,6 procenta na 3,36 bilionu korun. Dluh z úvěrů na bydlení meziročně vzrostl o 5,4 procenta na 2,78 bilionu Kč, dluh z úvěrů na spotřebu o 6,6 procenta na 577 miliard korun. Objem dluhu na spotřebu ohroženého nesplácením se zvýšil o desetinu na 25,5 miliardy korun.

„Růst zadlužení domácností jde především na vrub růstu úvěrové aktivity, tedy jak zotavování hypotečního trhu, tak i vyšší aktivitě na poli spotřebitelských úvěrů, které z pohledu nově poskytnutých úvěrů v letošním prvním čtvrtletí vzrostly meziročně o třetinu,“ komentoval ekonom Jakub Seidler z České bankovní asociace.

„To, že si začínají české domácnosti více půjčovat, souvisí podle mě především s poklesem úrokových sazeb a zvyšující se spotřebitelskou důvěrou na začátku letošního roku,“ komentoval analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák. U hypoték podle něj lidé čekali na pokles sazeb, u spotřebitelských úvěrů si možná chtějí kompenzovat šetření v posledních pár letech.

„Část domácností také nemusí zvládat splácet úvěry z předchozích let a řeší to dalším spotřebitelským úvěrem, tedy vytloukáním klínu klínem. Tento trend, tedy zrychlení úvěrové aktivity u spotřebitelských úvěrů, podle mě může pokračovat i během roku,“ soudí Novák.

Spolu s Davidem Šmejkalem z Poradny při finanční tísni se shodl na tom, že zadlužení stále částečně nafukuje inflace, například růst cen nájmů. Část lidí si půjčovalo na jaře na splacení přicházejících faktur za energie.

Objem krátkodobého dluhu sice mezičtvrtletně mírně klesl, v porovnání s loňským rokem ale zaznamenal téměř sedmiprocentní růst a ke konci prvního čtvrtletí dosáhl 577 miliard korun. Proti stejnému období loňského roku se také mírně zvýšil počet dlužníků, a to o 1,4 procenta na 2,33 milionu. O pět procent na 247 tisíc korun se zvýšila průměrná částka na jednoho dlužníka.

Dluh na spotřebu ohrožený nesplácením se meziročně nejrychleji zvýšil u osob ve věku od 15 do 24 let, a to o 26 procent na 1,5 miliardy korun navzdory nižšímu počtu nesplácejících klientů. Výrazně se tak v této skupině zvýšila i průměrná nesplácená částka, o 27 procent na 112 tisíc korun. Nesplácený dluh se snížil pouze u lidí ve věku nad 55 let.

„Mladší spotřebitelé mají větší odvahu zkoušet nové věci a možná i trochu riskovat, proto využívají nové úvěrové nástroje, jako jsou odložená platba u internetových tržišť nebo různé mikroúvěry a také kreditní karty,“ popsal Šmejkal z dluhové poradny. Lidé by podle něj vedle výše úroků a splátek měli u spotřebních úvěrů také pečlivě zkoumat podmínky v případě porušení pravidel splácení.