Článek
Předpis posouvá platnost nynějších minimálních částek z konce dubna na konec září. Životní minimum pro samotného dospělého se pak zvedne ze 4860 na 5500 korun a pro prvního dospělého v rodině ze 4470 na 5000 korun. Ostatním dospělým v domácnosti naopak klesne ze 4040 na 3750 korun. U dětí zůstane i poté na současné úrovni.
Zamýšlené květnové zvýšení životního minima mělo doprovodit vyplácení superdávky, která nahrazuje čtyři příspěvky. Jejich dosavadní příjemci měli přepočítanou podporu dostat poprvé v květnu. Vyšší minimální částky měly zabránit případnému snížení pomoci od státu samoživitelkám a samoživitelům s dětmi či malým domácnostem.
Ministr práce Aleš Juchelka (ANO) prosadil ale novelu s odkladem první výplaty superdávky na srpen a posunem navýšení minima na říjen. Zdůvodnil to potřebou zajistit úředníkům dostatek času na vyřizování.
Nařízení s prodloužením platnosti nynějších minimálních částek připravilo ministerstvo práce. Uvedlo, že pokud by vláda předpis neschválila, zavedlo by se původně zamýšlené vyšší minimum. Už dříve ministerstvo na svém webu napsalo, že odklad na říjen úřadům uleví. Sladí se tak termín přepočítání dávky kvůli vyššímu životnímu minimu s přepočtem podle aktuálních doložených příjmů a nákladů na bydlení, které klienti dodávají.
„Tím se zajistí efektivnější administrativní proces, sníží se zátěž úřadu práce a předejde se dvojí implementaci změn do informačních systémů,“ uvedlo ministerstvo.
Odložení přidání znamená ale také nižší výdaje. Po zvýšení minima by víc domácností dosáhlo na peníze od státu na děti i na porodné. Mimořádné dávky pro oběti povodní, požárů či havárií a pro lidi v nouzi by se zvedly o tisíce korun. O tisícikorunu i více by si polepšili pěstouni, kteří se starají o děti příbuzných. Zvýšila by se i nezabavitelná částka dlužníků. Podle autorů návrhu navýšení minima by roční výdaje na dávky vzrostly o 2,2 miliardy korun. Resort práce tak díky pětiměsíčnímu odkladu nebude muset letos vyplatit stamiliony korun.
