Článek
Podle maďarského ministra musí být zákaz dovozu obilí obnovený, a pokud ho chce kterákoliv země uvolnit nebo požádat o výjimku, mohla by tak učinit.
Nagy kritizoval, že předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová nekonzultovala tuto otázku s vedením členských států EU, ale s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
„Vedoucí představitele Unie volí členské země, jim by se měli zodpovídat a měli by je podporovat. Místo toho jsou pro ně mnohem důležitější zájmy země, která ani není členem Unie,“ upozornil Nagy.
Budapešť se domnívá, že řešením vzniklé situace je přepravit velké množství ukrajinského obilí přes solidární koridory, nikoliv však na evropské trhy, ale do třetích zemí.
Ukrajina podala u Světové obchodní organizace (WTO) stížnost proti Slovensku, Polsku a Maďarsku, a to kvůli jejich embargu na dovoz ukrajinského obilí. Informovalo o tom ukrajinské ministerstvo hospodářství na svém webu.
Kyjev tak reagoval na Bratislavu, Varšavu a Budapešť, které nejsou ochotny zrušit zákaz dovozu obilí a dalších zemědělských produktů z Ukrajiny.
„Je pro nás zásadně důležité dokázat, že jednotlivé členské státy nemohou zakázat dovoz ukrajinského zboží. Proto na ně podáváme žaloby,“ uvedla v oficiálním prohlášení místopředsedkyně ukrajinské vlády Julija Svyrydenková.
Vývoz ukrajinských zemědělských produktů přes země Evropské unie výrazně posílil poté, co byly kvůli ruské invazi na Ukrajinu zablokované ukrajinské černomořské přístavy.
Obilí a další zemědělské produkty sice měly putovat zejména do rozvojových zemí mimo Evropu, některé státy EU, jako je právě Slovensko, Maďarsko a Polsko, si ale stěžovaly, že zůstávají i na jejich trzích, což představuje ohrožení pro místní zemědělce.
Ukrajina podala stížnost na Slovensko, Polsko a Maďarsko kvůli embargu na dovoz obilí
