Článek
Další zlevnění plynu zákazníky nečeká, varoval René Neděla, vrchní ředitel sekce energetiky ministerstva průmyslu a obchodu. Oproti situaci po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 je ale podle něj výhodou větší obezřetnost zákazníků. Ti si více začali fixovat ceny energií, a zdražování plynu se jich proto tolik nedotkne.
Letošní topná sezóna byla oproti té minulé chladnější o 4,9 procenta. Větší zima byla meziročně v září, říjnu, lednu a dubnu, teplejší byl naopak únor, uvedl ředitel Teplárenského sdružení Jiří Vecka. Doplnil, že dálkové teplo v Česku odebírá asi 1,7 milionu domácností, tedy přibližně čtyři miliony lidí.
Teplárny ve velkém přecházejí od uhlí na plyn. „Od roku 2013 klesl podíl uhlí na dodávkách tepla o desetinu a loni byl asi 48 procent,“ řekl Vecka. Plyn se na výrobě tepla podílel zhruba čtvrtinou, biomasa patnácti procenty. Do čtyř let má využití uhlí dramaticky klesnout. „Od roku 2030 předpokládáme, že uhlí bude pod pěti procenty,“ dodal.
Poptávka po plynu naopak roste. Mezi středními a velkými odběrateli, kam patří teplárny a průmyslové závody, se loni připojilo 84 nových zákazníků, meziročně téměř o třetinu více, uvedl předseda Rady Českého plynárenského svazu Martin Slabý. Zájem mají i domácnosti.
„V posledních deseti letech se v Česku kolauduje třicet až čtyřicet tisíc bytů, přičemž podíl vytápění zemním plynem tvoří 31 až 37 procent,“ řekl Slabý.
Výkonný ředitel Svazu energetiky ČR Josef Kotrba potvrdil, že dodávky plynu v průběhu sezóny probíhaly bez omezení. Zároveň varoval před budoucími výzvami. „Stále extrémnější počasí, nestabilní geopolitická situace a závislost na globálním trhu se zkapalněným plynem ukazují na nutnost dalších investic do sítí a podzemních zásobníků,“ prohlásil.