Článek
V průměru utratil obyvatel Evropské unie v roce 2023 za potraviny, nápoje a stravování v restauracích 4290 eur ročně, v přepočtu zhruba 108 tisíc korun. Oproti předchozímu roku to bylo téměř o devět procent více.
Potravinářství představuje důležité odvětví evropské ekonomiky. V Evropské unii v něm pracuje přibližně 4,8 milionu lidí. Ještě více jich zaměstnávají obchody a restaurace, dohromady přibližně 17 milionů. A zatímco v zahraničí převažují malé rodinné farmy, české zemědělství stojí na velkých podnicích.
„To, že máme jedny z největších farem v unii, je důsledkem kolektivizace v době socialismu. Menší hospodářství byla násilně spojována do jednotných zemědělských družstev,“ připomněl zemědělský analytik Petr Havel přeměnu soukromého hospodaření na kolektivní v 50. letech minulého století za komunistické vlády v Československu.
Ve většině unijních zemí naopak mají téměř dvě třetiny hospodářství méně než pět hektarů půdy. Velké podniky jsou spíše výjimkou – jen asi 3,6 procenta farem hospodaří na více než sto hektarech. Průměrná farma v Česku má asi 106 hektarů, zatímco unijní průměr je 17 hektarů.
Kolektivizace v komunistickém Československu podle Havla v mnoha případech přerušila vazbu lidí k půdě, řada původních hospodářů se navíc po roce 1989 k zemědělství už nevrátila. Podobnou strukturu mají například Slovensko nebo pobaltské státy.
Velká hospodářství by přitom mohla mít výhodu právě díky své velikosti. V praxi se to ale podle Havla příliš nepotvrdilo. „Konkurenceschopnější jsou například zemědělci v Polsku, kteří hospodaří na mnohem menších výměrách,“ upozornil.
Evropské zemědělství řeší i další problém – stárnutí farmářů, tedy majitelů či manažerů hospodářství. Více než třetina z nich je starší 65 let, zatímco mladších 40 let je jen asi 12 procent. Problém se týká i Česka.