Článek
Zrušení se týká hlavně pravidla z roku 2024, které mělo velké elektrárny postupně donutit zachytávat a ukládat většinu emisí oxidu uhličitého. Podle agentury odstranění většiny klimatických regulací ušetří firmám více než 300 miliard dolarů (6,3 bilionu korun).
„Amerika vyrábí energii lépe a čistěji než kdekoli jinde na světě. Naše elektrárny by neměly být nespravedlivě terčem,“ citoval server BBC šéfa agentury Lee Zeldina.
Prezident Donald Trump dlouhodobě prosazuje větší využití fosilních paliv, včetně uhlí, a odmítá přísné limity emisí skleníkových plynů. V kampani před volbami v roce 2024 sliboval zrušení části klimatických pravidel předchozí Bidenovy vlády a podporu uhelného průmyslu. Po návratu do Bílého domu začal jeho úřad ekologické regulace skutečně uvolňovat a podporovat provoz uhelných elektráren.
„Američané uvidí pokles cen elektřiny, ale to je teprve začátek,“ prohlásil nyní podle deníku The Guardian Zeldin s tím, že cílem je naplno uvolnit potenciál americké energetiky.
Agentura zároveň navrhla zrušit i další emisní pravidla pro energetiku a tvrdí, že emise elektráren nemají na globální klima zásadní vliv. Proti kroku se okamžitě postavili ekologové – označili ho za jeden z největších ústupů od ochrany klimatu v moderní historii USA a organizace, jako je Sierra Club, avizovaly soudní žaloby.
Podle dřívějších výpočtů Bidenovy administrativy měla zrušená pravidla do poloviny století zabránit vypuštění zhruba miliardy tun skleníkových plynů a od roku 2035 přinést i zdravotní přínosy v podobě nižšího výskytu astmatu a předčasných úmrtí. Energetika se na emisích USA podílí zhruba čtvrtinou.
Trump se do Bílého domu vrátil 20. ledna 2025, kdy začalo jeho druhé prezidentské období, o devět dní později se do čela agentury postavil Zeldin. Fosilní paliva, mezi která patří uhlí a zemní plyn, jsou podle OSN zdaleka největším hybatelem globálních klimatických změn.
Pokud změny přežijí očekávané soudní spory, mohou na řadu let zablokovat další pokusy federální vlády o omezování emisí z elektráren.
