Zaměstnanecké akcie před schválením, lidé by mohli mít podíl na zisku své firmy

Institut zaměstnaneckých akcií, kdy společnost přenechá určitý vlastnický podíl zaměstnanci, čímž ho zainteresuje na jejím zisku, je v západní Evropě i jinde ve světě hojně využívaný. U nás zatím příliš ne, což je podle expertů dáno hlavně nedostatečnou legislativní podporou.

K firmám, které si u nás své zaměstnance hýčkají pomocí akcií, patří zejména technologické společnosti jako Avast nebo Y Soft, energetický kolos ČEZ nebo pobočka francouzské kosmetické firmy L'Oreal.

V menších firmách to bylo výjimečné, teď se to ale může změnit. „Malé firmy negenerují dostatečné zisky, aby skvěle platily lidi, ale mohou jim dávat opci na své akcie. Když se pak cena akcií třeba zdesetinásobí, dostanou odměnu touto cestou, což lze daňově zvýhodnit,“ vysvětlil podstatu chystaných změn náměstek ministra financí Tomáš Holub.

Politici se podle něj shodují, že platba daní má být odložena až do okamžiku, kdy zaměstnanec nabyté akcie prodá a daň z těchto peněz státu odvede.

Podle expertky poradenské společnosti Deloitte Kateřiny Novotné může být daňové zvýhodnění opčních programů zajímavé zejména pro začínající firmy. „Výhoda spočívá především v tom, že za daných podmínek bude část příjmů zaměstnance zdaňována bez povinnosti odvádět pojistné,“ uvedla.

Podle náměstka ministra průmyslu a obchodu Štěpána Hofmana představují zaměstnanecké akcie klíčový nástroj, jak udržet talenty a know-how v Česku. „I když se nám podařilo prosadit první změnu v podobě daňového odkladu, stále máme co dohánět. Pokud chceme být konkurenceschopní, musíme nastavit jednoduchý, předvídatelný a férový systém, a to bez zbytečných odvodů a s jasnými pravidly,“ sdělil Novinkám Hofman.

Inspirací jsou podle něj země, kde akciové a opční plány fungují jako motor růstu. „Tím nabídneme firmám prostředí, kvůli kterému zůstanou v Česku,“ dodal.

Podle lidoveckého poslance Michaela Kohajdy zaměstnanci získají právo vydělat na budoucím zhodnocení firmy. „Navrhovaný způsob zdanění zajistí, aby se příjem z výnosu z obdržené opce zdaňoval až v okamžiku prodeje, nikoliv v okamžiku získání zaměstnancem,“ potvrdil poslanec. Doplnil, že zhodnocení opce se nebude považovat za příjem ze závislé činnosti, proto bude mít výhodnější režim zdanění a povinného pojištění.

Příjem z nabytí podílu nebo opce na společnosti se dnes daní do deseti let. Tato hranice se má nově podle pozměňovacího návrhu posunout na 15 let. „Jedná se o posunutí okamžiku zdanění příjmu v podobě rozdílu mezi cenou uhrazenou zaměstnancem a tržní cenou tohoto podílu do doby, kdy zaměstnanec bude skutečně mít peníze na zaplacení daně. To by mělo vyhovovat všem reálným situacím,“ uvedl Kohajda.

Možnost daňové zvýhodnění zaměstnaneckých akcií se má podle návrhu vládních KDU-ČSL, STAN a TOP 09 týkat firem s ročním obratem do 2,5 miliardy Kč, přičemž aktiva společnosti nesmí přesáhnout částku dvě miliardy korun. Opoziční ANO prosazuje zvýšení těchto limitů na dvojnásobek.

Z principu budou opční programy zajímavé pro zaměstnance, jejichž podíly se díky růstu firmy budou zhodnocovat.

Novinku nebudou moci využívat banky, pojišťovny, těžaři a právní či daňové společnosti.

Softwarová společnost Y Soft měla program pro zaměstnanecké akcie přes deset let, v době pandemie covidu ho ale přerušila. „Jedním z důvodů byla chybějící podpora v zákonech, kvůli čemuž byl celý program velmi nemotorný, a hlavně z hlediska zaměstnanců relativně riskantní,“ řekl Novinkám šéf firmy Václav Muchna.

Podle něj je třeba nastavit smysluplný daňový režim. „Pokud necháte nést zaměstnance daňové riziko, které spočívá v potenciální ztrátě hodnoty opce, tak opční programy nebudou úspěšně,“ podotkl.

Zaměstnanecké opční programy podle Muchny podporuji růst firmy a zároveň vytváří bohatství uvnitř ní, když zaměstnanci majetek nabytý touto cestou často reinvestuji. „Z konkurenčního hlediska jsou pak zaměstnanecké opční programy také naprostou nutností,“ dodal.

S tím souhlasí zástupci podnikatelských svazů i startupů. „Může to zvýšit motivaci, loajalitu i stabilitu zaměstnanců a zároveň posílit konkurenceschopnost firem. Tyto programy jim pomohou získat talentované pracovníky a zaměstnanci se budou podílet na úspěchu firmy,“ shrnul tajemník Hospodářské komory Ladislav Minčič.

„Zaměstnanecké akcie jsou pro nás velmi důležité. Jsme jednou z mála zemí v Evropě, kde je jejich legislativní úprava nedostatečná a nefunkční. To znamená, že jsou velmi málo využívané,“ řekl Novinkám viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar.

Podle předsedy České startupové asociace Martina Jiránka může mít Česko konečně jasný právní rámec, ve kterém začínající firmy budou moci opční programy zavádět. „K získávání a udržení zaměstnanců se používají po celém světě, proto v Česku potřebujeme podmínky pro tyto programy nastavit konkurenceschopné, aby české startupy nebyly v nevýhodě,“ zdůraznil.

Návrh zákona také podporuje malé a střední firmy v oblasti výzkumu a vývoje. Konkrétně tím, že zvyšuje atraktivitu daňového odpočtu nákladů až do výše 50 milionů Kč z původních 100 procent na 150 procent, což je o polovinu více než hodnota samotné investice.

„S uplatněním odpočtu je spojena určitá administrativa, která malé a střední firmy odrazovala. Zvýšené procento má firmy motivovat k uplatnění odpočtu. Je však třeba vzít v úvahu, že pokud se nezmění negativní přístup Finanční správy k odpočtům, budou firmy při jejich uplatňování nadále skeptické,“ poznamenala Kateřina Novotná z Deloitte.