Zálohování PET lahví ochrání zdraví, říká ministerstvo zdravotnictví

Povinné zálohování bude podle chystané novely zákona o obalech od příštího roku. Minimální záloha má činit čtyři koruny. PET lahve a plechovky by mělo být možné vracet v obchodech nad 50 metrů čtverečních prodejní plochy.

„Vzhledem k cílům Evropské směrnice o omezení dopadu některých plastových výrobků na životní prostředí, která stanovuje povinnost výrobců nápojů využívat recyklovaný PET (25 procent v roce 2025 a 30 procent v roce 2030), považujeme za důležité, aby se PET určený pro recyklaci do nových PET lahví sbíral odděleně od ostatního plastu, tak aby PET nemohl být kontaminován znečišťujícími látkami,“ uvedlo ministerstvo zdravotnictví v připomínkovém řízení novely zákona o obalech.

Proto považuje současný systém sběru plastů ve žlutých kontejnerech za nedostatečný. „Jeden z udávaných důvodů zavedení zálohového systému je hygienické hledisko, přičemž lahev ze žluté popelnice na tříděný odpad může být kontaminována a tím pádem nemusí být vhodná k samotnému procesu recyklace do tzv. food grade, tedy ke styku s potravinou,“ dodalo.

Proti podobě zálohování navržené ministerstvem životního prostředí se postavil například resort průmyslu a obchodu. Jeho připomínky ale jsou spíše technického rázu. To ministerstvo pro místní rozvoj kritizuje záměr jako takový. „Nebyly zváženy přínosy jiného způsobu využití vstupních nákladů a peněz na provoz na zlepšení stávajícího systému třídění odpadu. Nabízí se také vyhodnocení delšího období fungování zálohového systému na Slovensku, který byl zaveden teprve v roce 2022, a v mezidobí podpořit systémy dobrovolného zálohování,“ varuje úřad vedený Ivanem Bartošem (Piráti) s tím, že to může mít špatný dopad na obce a jejich rozpočty.

Příliš nadšená není ani Národní rozpočtová rada. „Nejsme si jisti, zda deklarované přínosy převáží nad deklarovanými náklady, z nichž drtivou většinu ponese právě podnikatelský sektor. Navíc se nejedná o drobné, nýbrž o miliardy korun,“ uvedla.

Podnikatelé podle ní náklady zčásti přenesou na spotřebitele. „Promítnou se do cen zboží a služeb, z čehož lze předpokládat, že o to méně se jej zobchoduje, a tedy vybere na daních méně než bez zavedení zálohového systému,“ dodala.

Proti zálohování pak jsou aspoň zčásti i zástupci obcí a podnikatelské svazy. Hospodářská komora například upozornila, že v současné době probíhá na evropské úrovni finalizace jednání o Nařízení o obalech a odpadech z obalů.

„Podstatný je bod schválený Evropským parlamentem, že finální míry sběru 90 procent v roce 2030 má být dosaženo u všech obalových materiálů, tedy plastů, papíru, kovů, skla, dřeva, kartonů, a podobně, nejen u PET. Má toho být dosaženo systémy separace,“ dodala Komora s tím, že je logické, že cíle sběru u všech obalových materiálů nelze splnit systémem odevzdávání odpadů v obchodech s potravinami, tedy zálohami.