Vyšší příjmy přinesou na penzi jen pár korun navíc

Počet vysokých důchodů roste hlavně proto, že noví penzisté měli vyšší celoživotní mzdy a jejich důchody se v posledních letech výrazně navýšily valorizacemi.

Lidi často napadá, zda by si nemohli penzi navýšit dobrovolným zvýšením odvodů. Podle expertů však tento krok až na výjimky nedává smysl. Důchodový systém je podle nich nastavený velmi solidárně. Lidé s vyššími příjmy odvádějí výrazně více, jejich penze je ale jen o málo vyšší než důchod nízkopříjmových pracovníků.

Penze se skládá ze dvou částí. Základní výměra je pro všechny stejná a letos činí 4900 korun měsíčně. Procentní výměra se pak liší podle toho, jak dlouho člověk pracoval a kolik vydělával.

„Za každý rok doby pojištění se započítává zákonem stanovené procento základu, takže delší doba pojištění a vyšší příjmy vedou k vyšší penzi,“ vysvětlila mluvčí České správy sociálního zabezpečení Jitka Drmolová.

Ačkoliv si lidé mohou penzi zvýšit dobrovolným důchodovým spořením, na konci loňska do něj bylo přihlášeno pouze přes deset tisíc lidí. Loni jich přibyly tři tisíce.

Výdaje na důchody dlouhodobě tvoří zhruba třetinu státního rozpočtu. Letos přesáhnou 720 miliard korun, penze pobírá přes 2,8 milionu lidí.

Jak konkrétně systém funguje, ukázal důchodový poradce Martin Kohoutek na příkladech.

Pan Petr, narozený 1. března 1962, chce odejít do důchodu 1. září 2026. Celý život pracoval za průměrnou mzdu a odpracoval 48 let. Jeho důchod bude 25 313 korun měsíčně. Kdyby se rozhodl dobrovolně doplatit pojištění z vyměřovacího základu 100 tisíc korun, zaplatil by 28 tisíc korun. Důchod by se mu zvýšil na 25 353 korun, tedy o pouhých 40 korun měsíčně.

„Čekal by tak desítky let pobírání vyššího důchodu, než by se mu investice 28 tisíc korun zaplatila,“ konstatoval Kohoutek.

Pan Pavel, stejně starý jako Petr, pracoval celý život za polovinu průměrné mzdy, tedy zhruba 25 tisíc korun hrubého. Jeho důchod by činil 20 751 korun. Ani jemu by se dobrovolné zvyšování odvodů nevyplatilo.

Paní Anežka, narozená ve stejný den, měla po celý život nadprůměrnou mzdu, zhruba 100 tisíc korun hrubého. Přestože vydělávala čtyřikrát více než Pavel, její důchod nebude ani zdaleka čtyřikrát vyšší – dosáhne 34 440 korun. „Zde je vidět významná sociální solidarita českého důchodového systému,“ poznamenal Kohoutek.

Kdyby Pavel pracoval ještě za nižší mzdu, například třetinovou z průměru, jeho důchod by činil 16 484 korun. Doplacení dobrovolného pojištění z vyměřovacího základu 100 tisíc korun by důchod zvýšilo na 16 632 korun, tedy o 148 korun. „To je sice více, ale pro většinu lidí to stále není zajímavé,“ uvedl Kohoutek.

Dobrovolné pojištění ale může být v určitých situacích užitečné. „Hlavně tehdy, když díky němu získáte další celý rok doby pojištění. Nebo když vám chybí roky potřebné k tomu, abyste na důchod vůbec dosáhli,“ shrnul Kohoutek.

Obdobně je na tom ten, kdo podniká. Pan Pavel jako živnostník s minimálními odvody, které letos činí 5 720 korun měsíčně, by měl důchod jen 14 841 korun. Při dvojnásobných odvodech by vzrostl na 20 495 korun. Expertka Jiřina Svobodová ze společnosti Freedom Financial Services spočítala, že ani zdvojnásobení plateb by důchod živnostníka s nárokem v roce 2030 neposunulo o více než přibližně 1 600 korun měsíčně.

Kohoutek navíc upozornil, že stát postupně zavádí úpravy, které mají celkově mírně snížit výši nových důchodů. To dobrovolné zvyšování odvodů dále znevýhodňuje.

Daňová poradkyně Gabriela Ivanco ze společnosti Forvis Mazars připomněla, že do výpočtu důchodu vstupují pouze příjmy, ze kterých bylo odvedeno pojištění. „Příjmy z akcií nebo nájmu se do výpočtu důchodu nezahrnují,“ dodala.

Experti také upozorňují, že solidárnost důchodového systému ještě zesiluje fakt, že jsou z něj placeny i invalidní důchody. Čím více lidé odvádějí, tím více financují i ty, kteří do důchodu pro invaliditu odejdou dříve.

Nárok na starobní důchod vzniká po dosažení důchodového věku a zpravidla alespoň 35 odpracovaných let, včetně případného studia či rodičovské dovolené. Důchodový věk se liší podle roku narození, u žen záleží i na počtu vychovaných dětí.

Vláda Andreje Babiše (ANO) chce věk znovu zastropovat na 65 letech. Podle zákona prosazeného předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS) by se po roce 2030 měl postupně zvyšovat až na 67 let.

Kdo chce odejít dříve, žádá o předčasný důchod. Na ten je potřeba alespoň 40 odpracovaných let a penze bude trvale krácena podle toho, o kolik dřív člověk odchází. Nově ale platí, že při 45 letech pojištění se krácení snižuje na polovinu.