Vysoké vyúčtování za energie? Pomůže splátkový kalendář

Potkalo to například čtyřicetiletého Petra z Prahy, který musel zaplatit několikatisícový nedoplatek. „Také mě dost překvapilo, že mi zvedli zálohy. Myslel jsem, že když vláda před časem stanovila cenový strop, nemůže se mi to přihodit,“ řekl Právu.

Pokud si domácnosti nemohou dovolit vydat tak vysokou částku, mohou požádat o splátkový kalendář. „Se zákazníkem, který má potíže najednou uhradit nedoplatek, lze například sjednat splátkovou dohodu a tím rozložit platbu v čase,“ řekl mluvčí innogy Pavel Grochál.

„Je možné se domluvit na bezúročném rozložení nedoplatku do splátek. Zákazník také může požádat o pomoc v rámci příspěvku na bydlení na stránkách ministerstva práce a sociálních věcí www.mpsv.cz nebo na pobočce Úřadu práce,“ upozornil na státní podporu Roman Gazdík z ČEZ.

O příspěvek na bydlení si mohou zažádat domácnosti, které vydávají za náklady spojené s bydlením více než třicet procent svých příjmů.

Je zastropována tzv. normativy na bydlení, aby nedocházelo k tomu, že bude někdo čerpat příspěvek i tehdy, když má vysoké příjmy a bydlí v luxusním bytě s nájmem ve výši mnoha desítek tisíc korun. Dostat na dávce lze až 24 995 korun měsíčně.

V případě nových žádostí se dokládají příjmy a náklady za předchozí čtvrtletí. V případě stávajících smluv je to jednou za půl roku, a to v dubnu a v říjnu, pokud se lidem mezitím nezměnily příjmy či náklady. Požádat o dávku mohou požádat i lidé s úsporami, protože na ty se při podávání žádosti nehledí. Důležité jsou příjmy.

Podle dodavatelů není vysoký doplatek nic neobvyklého. „Může se jednat například o případy, že zákazník má jiný cenový produkt než dříve. Například mu skončila fixace z minulosti. Také mu mohla stoupnout spotřeba,“ konstatoval Miroslav Vránek z Pražské plynárenské.

„Stále platí, že dodavatelé nakupují elektřinu i plyn s předstihem, často rok i více dopředu. Velkoobchodní ceny na burze se proto v cenách pro koncové zákazníky projevují s určitým zpožděním,“ doplnil Karel Hanzelka z Pražské energetiky (PRE).

Pokud by měly domácnosti pocit, že jsou jim stanoveny příliš vysoké zálohy, mohou si požádat o jejich snížení. „Lze to učinit v odůvodněných případech, jako například změna počtu členů domácnosti nebo změna v oblasti spotřebičů,“ ­řekl Vránek.

Možnost snížení zálohy zmiňují i další velcí dodavatelé. „Záleží na individuálním posouzení. Ale zákazníky upozorňujeme, že snížení záloh zpravidla vede ke vzniku nedoplatku. Ve většině případů totiž známe historii odběrného místa a jsou nastaveny tak, aby pokryly očekávanou roční spotřebu zákazníka,“ varoval Han­zelka.

Pokud jde o nedoplatky na energiích, pohybují se podle dodavatelů většinou v řádu stovek či nižších tisíců.

„Většina zákazníků měla ve vyúčtování za loňský rok přeplatek, a to v průměru okolo 4000 korun. Nedoplatků bylo výrazně méně a pohybovaly se v obdobné výši,“ propočetl Gazdík z ČEZ.

„Celé dvě třetiny vyúčtování končí minimálním přeplatkem či nedoplatkem do výše 300 korun. Zbylá třetina zákazníků má aktuálně nedoplatek vyšší než 300 korun,“ řekl pak Grochál z innogy.

„Průměrná výše nedoplatku u plynu činí letos 3100 korun a u elektřiny 4500 korun. Nejedná se tedy o dramatické částky,“ dodal.