Článek
Počátkem tohoto týdne oznámil americký ministr financí Scott Bessent, že Trump rozešle dopisy stovce menších zemí, se kterými Spojené státy moc neobchodují. „Sdělí jim, že pokud s jednáním nepohnou, 1. srpna se jim jako bumerang vrátí celní sazby nastavené 2. dubna. Myslím si tedy, že velmi rychle uvidíme spoustu dohod,“ prohlásil.
Každá země, která se ztotožní s protiamerickými postoji hospodářské skupiny BRICS, bude zatížena dodatečným desetiprocentním clem, napsal Trump na své sociální síti Truth Social. Členy BRICS jsou Brazílie, Rusko, Indie, Čína, Jihoafrická republika a šest dalších, méně rozvinutých států.
Na stejné síti začal Trump zveřejňovat dopisy, které rozesílá. „Od 1. srpna budeme Japonsku účtovat pouze 25procentní clo na všechny japonské výrobky zasílané do Spojených států, odděleně od všech sektorových cel,“ stojí v dopise japonskému premiérovi. Clo v podobné výši by měla mít i Jižní Korea.
Zatím Trump podepsal obchodní dohodu pouze s Velkou Británií a Vietnamem. Původně se přitom chlubil, že uzavře „90 smluv za 90 dnů“. Podle agentury Reuters mezi obchodními partnery, kteří od Trumpa obdrží dopisy, nebude Evropská unie. Podle britského listu The Guardian by mohla mít čas na jednání do konce měsíce. Trump jí hrozil padesátiprocentními cly.
Obchodní dohody s 18 hlavními obchodními partnery, včetně Číny, by měly být hotové do 1. září, řekl v rozhovoru s Fox Business Network Bessent.
Zatím USA na 50 procent zdvojnásobily clo na dovoz oceli a hliníku. Dovoz aut a jejich dílů podléhá clu 25 procent. Například pro německý autoprůmysl, na který jsou navázané mnohé české firmy, to znamená velké komplikace.
USA se vracejí o desítky let zpátky
Oznámená opatření se podle ekonomů a analytiků na světovém obchodu a trzích příliš neprojevila. „Jsme ve fázi, kdy dolar oslabil a nyní je v technické pauze. Americké akcie ale relativně výrazně posílily. V zásadě se počítalo s taktickým oddechovým časem pro země, se kterými zatím není dohoda ujednána,“ popsal Jan Bureš z Patria Finance.
Zatím není podle něj jisté, že cla budou opravdu v srpnu zavedena. „Vždycky je prostor cla odložit. Pokud by k nim opravdu došlo, negativní dopad na světovou ekonomiku by určitě měla,“ konstatoval. Závisí to na na výsledcích jednání mezi USA a Evropskou unií.
Špatnou zprávu pro světovou ekonomiku vidí v nejistotě kolem cel analytik Vít Hradil ze společnosti Investika. „Donald Trump neblafoval. Spojené státy se vrací v míře protekcionismu o desítky let zpátky,“ řekl. „Kdyby ta opatření byla nakonec na úrovni z počátku dubna, mělo by to na světovou ekonomiku vliv v desetinách procenta světového HDP, i bez reakcí dotčených zemí,“ uvedl.
