Článek
Nová analýza pro Carbon Brief ukazuje, že výroba elektřiny z uhlí v Indii meziročně klesla o 3 procenta a v Číně o 1,6 procenta. Naposledy obě země zaznamenaly pokles produkce uhelné energie v roce 1973, uvádí webová stránka Carbon Brief.
Pokles v roce 2025 je podle ní znamením budoucího vývoje, protože obě země loni přidaly rekordní množství nové čisté výroby energie, což bylo více než dostatečné k uspokojení rostoucí poptávky. Indie i Čína způsobily 93procentní nárůst globálních emisí oxidu uhličitého v letech 2015 až 2024.
Deník The Guardian zdůraznil, že Čína loni přidala více než 300 gigawattů (GW) solární energie a 100 GW větrné energie – dohromady více než pětkrát více než celková stávající výrobní kapacita Spojeného království – což jsou jasné nové rekordy pro Čínu a tedy i pro jakoukoli zemi vůbec.
Indie loni přidala 35 GW solární energie, 6 GW větrné energie a 3,5 GW vodní energie. Rychlejší růst čisté energie tvořil 44 procent snížení tamní výroby uhlí a plynu ve srovnání s předchozími pěti lety, což znamená první případ, kdy růst čisté energie významně přispěl k potlačení indické výroby elektřiny z uhlí.
Ještě loni v prosinci přitom agentura Reuters informovala o velké loňské poptávce po uhlí. „Celosvětová poptávka po uhlí dosáhla v roce 2025 rekordního maxima, ale očekává se, že do roku 2030 poklesne, protože obnovitelné zdroje, jaderná energie a hojný zemní plyn stlačí její dominanci ve výrobě elektřiny,“ citoval Reuters Mezinárodní energetickou agenturu (IEA).
„Při pohledu do budoucna pozorujeme, že globální poptávka po uhlí stagnuje a začne velmi pomalu a postupně klesat do konce desetiletí,“ řekl ředitel IEA Keisuke Sadamori s tím, že se do budoucna očekává také pokles spotřeby uhlí v Číně.
Nicméně rychlejší růst poptávky po elektřině nebo pomalejší integrace obnovitelných zdrojů v Číně by mohly posunout globální poptávku nad očekávání, uvádí Reuters.
„Čína spotřebuje o 30 procent více uhlí než zbytek světa dohromady, je hlavním motorem globálních trendů v oblasti uhlí,“ uzavřel Sadamori.
