Všichni se Rusku smějí! Propagandista Solovjov se vztekal kvůli kurzu rublu

Ruský rubl ve čtvrtek oslabil na 97,70 za dolar. Přitom v červnu se centrální bance podařilo ruskou měnu „vytáhnout“ na 55,80 (za dolar). V červenci se ale kurz pohyboval opět na hranici 90,55 rublu a na začátku srpna už kolem 95 rublů za dolar. To je sice lepší než kurz v den zahájení ruské invaze na Ukrajinu, kdy se dolar prodával za 113 rublů, ale stále daleko od Solovjovových představ.

„Mám otázku pro všechny poslance Státní dumy, členy Rady federace. Řekněte mi, prosím, všimli jste si, jaký směnný kurz (rublu) je nyní v zemi? Řekněte mi, poslali jste alespoň jeden požadavek na centrální banku? Aby lidé odtud přišli a vysvětlili, co se to děje. Co se to stalo, že je teď takový kurz?“ ptal se podle serveru dsnews zpočátku celkem klidně.

Připomněl, že slabý rubl povede ke zvýšení inflace a spotřebitelských cen. Propagandista přitom zdůraznil, že to vše se bude odehrávat během volební kampaně k prezidentským volbám v Rusku.

Solovjov také připomněl – tentokrát již zvýšeným hlasem –, že ruský rubl je teď co do propadu jednou z nejslabších měn na světě.

„Ani se nesnaží vysvětlit, proč sakra ten kurz tak lítá, že se nám všechny ostatní země smějí!“ křičel už na celé kolo moderátor ve vysílání svého blogu. To vše se podle něj děje „díky brilantní politice centrální banky, která tak pohrdá lidmi, že se jim neobtěžuje říct jediné slovo o tom, co se to děje“, kritizoval Solovjojv mimo jiné šéfku ruské centrální banky Elviru Nabiullinovou.

Ruská centrální banka kvůli poklesu rublu, který se podle agentury Bloomberg řítil ke stovce za dolar, počínaje čtvrtkem přestala nakupovat zahraniční měny. Opatření, jehož cílem je snížit výkyvy na finančních trzích, má trvat až do konce roku. Zároveň ale banka bude pokračovat v prodeji zahraničních měn.

Centrální banka tento měsíc také obnovila vlastní samostatné intervence. Každý měsíc prodává cizí měny za zhruba 2,3 miliardy rublů (523,7 milionu Kč) a hodlá v tom pokračovat. Podle agentury Reuters však toto opatření nebude stačit k tomu, aby zabránilo dalšímu oslabování rublu.

Ruská centrální banka by se tak mohla uchýlit ke zpevňování rublu pomocí zlatých rezerv. S tím má Moskva bohaté zkušenosti například z roku 2014, kdy po anexi Krymu začaly platit první západní protiruské sankce. O čtyři roky později pak Rusko nastoupilo cestu intenzivního vytváření zásob zlata. V roce 2018 centrální banka koupila 273,7 tuny zlata, tedy zhruba polovinu množství, které ve stejném roce získaly emisní banky všech ostatních zemí světa.

Zlato Rusko společně s Čínou skupovaly také letos v dubnu, a to bez ohledu na skutečnost, že podle agentury TASS v tomto měsíci stoupla ruská těžba zlata o 10,5 procenta. Ještě předtím Moskva poprvé po roce zveřejnila své zlaté rezervy. Ke konci února šlo o 2330 tun drahého kovu, přesný stav po nákupech a následných intervencích ale není znám.