Vládní brzda zpomalí růst penzí o stovky

„Když se u růstu reálných mezd zohlední jen jeho třetina místo poloviny, tedy třeba 1,7 oproti 2,5 procenta, mohlo by to zpomalit valorizaci penzí o zhruba dvě stovky měsíčně. Jde však jen o spekulativní výpočet,“ sdělil Právu hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.

Vládní návrh na zpomalení navyšování budoucích důchodů ve čtvrtek ve Sněmovně do noci blokovala opozice. Opatření se ale projeví až později. „Dojde k tomu pravděpodobně někdy za tři roky až za pět let,“ řekl Právu ekonom z CERGE-EI a poradce ministerstva práce pro důchodovou problematiku Filip Pertold.

Do té doby ovšem budou valorizace ze zákona i tak růst méně. Důvod je prostý: reálná mzda za celý letošek kvůli vysoké inflaci neporoste, přičemž se propadla už loni.

Takže se příští leden do navyšování důchodů vůbec nepromítne a zůstane jen jeden faktor, a to rostoucí inflace. Kromě toho, že už vláda snížila nynější mimořádnou valorizaci, čímž snížila i všechny následující.

„Růst reálné mzdy se bude brát při valorizaci v potaz opět tehdy, až úroveň průměrné reálné mzdy kumulativně vzroste nad úroveň z doby, kdy se naposledy započítala do valorizace,“ vysvětlil Pertold.

„Sleduje se období roku, který o dva roky předchází navýšení důchodů. Na příkladu valorizace letos v lednu byl tak vyhodnocen růst reálné mzdy za rok 2021,“ doplnil mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Jakub Augusta.

V případě, že k růstu reálné mzdy nedojde, začátek rozhodného období pro další valorizaci penzí se nezmění a jeho konec se posune o rok.

„Tak tomu bude v lednu 2024, protože reálné mzdy v roce 2022 poklesly. A pro výpočet valorizace v lednu 2025 se bude vyhodnocovat růst reálných mezd za období dvou let, 2022 a 2023,“ dodal Augusta.

K zohlednění reálné mzdy v některé z lednových valorizací v dalších letech tudíž dojde v okamžiku, kdy reálná mzda v příslušném kalendářním roce převýší hodnotu z roku 2021.

„Vývoj růstu mezd a cen je nejistý, a proto nelze dopředu predikovat, kdy bude opět růst reálných mezd ve valorizaci zohledněn,“ uzavřel mluvčí.

Průměrná hrubá mzda loni v Česku dosáhla 40 353 korun. V meziročním porovnání to bylo o 2450 Kč, tedy o 6,5 procenta více. Vzhledem k inflaci 15,1 procenta ale mzdy reálně klesly o 7,5 procenta.

V letošním prvním čtvrtletí průměrná mzda vzrostla meziročně o 8,6 procenta na 41 265 Kč. Avšak reálně se při započtení vysoké inflace výdělky zaměstnanců opět snížily – skoro o sedm procent.

„Předpokládáme, že v průběhu tohoto roku bude tempo poklesu reálných mezd dále zvolňovat, a to díky kombinaci zpomalující inflace a akcelerujících nominálních mezd. Za celý rok 2023 však počítáme s poklesem reálných mezd o tři procenta. V průběhu roku 2024 již očekáváme relativně solidní dynamiku růstu reálných mezd, za celý rok v úhrnu o více než tři procenta,“ řekl ve čtvrtek Právu analytik ČSOB Dominik Rusinko.

Pokles reálných mezd o tři procenta za letošek předpokládá třeba i hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil. Podle ekonomů Komerční banky se reálná mzda za letošní rok v průměru sníží asi o procento. „K růstu se tak vrátí až v roce 2024, kdy očekáváme její zvýšení o více než čtyři procenta.

Tento růst bude pravděpodobně zohledněn až při pravidelné valorizaci starobních důchodů od začátku roku 2026 vzhledem ke zpoždění ve zveřejňování dat a zákonné úpravě,“ konstatoval analytik banky Jaromír Gec.

Zpomalení valorizace a přísnější podmínky mají podle ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) přispět ke zmírnění propadu důchodového systému a snížení zadlužování. Výdaje na penze začaly rychle růst loni kvůli mimořádným valorizacím kopírujícím inflaci, nyní tvoří přes 30 procent státních výdajů.

Loni se vyplatilo bezmála 600 miliard korun, letos by to podle ministerských odhadů mohlo být až o 90 miliard víc. Deficit důchodového pojištění by tak mohl činit kolem 80 miliard korun.