Článek
Začátek případu se datuje od září 2015, kdy agentura pro životní prostředí ve Spojených státech zjistila, že Volkswagen nainstaloval do svých dieselových aut podvodný software, který falšoval výsledky emisních testů. VW přiznal, že software instaloval do 11 milionů naftových aut po celém světě.
Skandál, později celosvětově známý jako Dieselgate, uvrhl automobilku do hluboké krize. Zájem o její auta na naftový pohon dlouhodobě opadl. Nesčetné soudní spory a s tím spojené náklady pak společnost odhadla na více než 30 miliard eur (téměř 746 miliard Kč), uvedl server Deutsche Welle.
Šéf koncernu Winterkorn rezignoval týden poté, co skandál vypukl. Původně měl usednout na lavici obžalovaných společně se čtveřicí bývalých manažerů. Jeho případ ale soud nakonec oddělil. Proces začal loni v září, už v říjnu byl ale kvůli Winterkornovu zranění přerušen. Zatím není jasné, kdy by mohl pokračovat.
Nyní 78letý Winterkorn odmítá, že se na rozhodnutí instalovat do aut nezákonný software podílel, a tvrdí, že se o jeho používání dozvěděl teprve krátce předtím, než aféru odhalily americké úřady.
