Článek
Lidé si v průměru odkládají na důchod do tisíce korun měsíčně, tvrdí Vytisková. „Jestli je to dostatečné, to záleží na věku. Je rozdíl odkládat tisíc korun za měsíc od osmnácti let a něco jiného je začít v padesáti. Velmi záleží na ostatních rezervách a finanční situaci jednotlivců, případně rodiny,“ uvedla Vytisková.
Podle ní je také důležité, na jaké životní úrovni chtějí lidé v důchodu žít. „Ve většině případů si ale troufnu říct, že odkládaná částka dostačující není. Přes 70 procent Čechů si spoří na důchod, ale více než dvě třetiny z nich to nepovažují za dostatečné. Je jim jasné, že když si nyní posílají například 500 korun měsíčně, celková naspořená částka jim do důchodu nebude stačit,“ řekla Vytisková.
Jako jeden z problémů vidí nízkou finanční gramotnost společnosti. „Pokud lidé nemají správné informace, často volí možnost s tím, že hlavně nemůžou jít do mínusu. Nicméně při garantovaném zhodnocení, často do jednoho procenta, je jediné, co mají naprosto jisté, dlouhodobá ztráta a znehodnocování peněz,“ upozornila Vytisková.
Neefektivní spoření
Podle finančního poradce společnosti Collegas Lukáše Formánka je velkým problémem neefektivní tvorba finanční rezervy na důchod zejména u generace nad 40 let. „I když se finanční gramotnost zlepšuje, tito lidé často neinvestují, ale spíš neefektivně spoří,“ uvedl Formánek, který je členem Asociace finančních poradců ČR.
Podle něj je velký vykřičník u velkého počtu lidí v transformovaných fondech doplňkového penzijního spoření. „Pro dlouhodobé investování je to nevhodné. Zhodnocení nepřekonává inflaci a efekt státního příspěvku je v dlouhodobém horizontu malý. Vložený kapitál tak ztrácí svoji kupní sílu,“ zdůraznil Formánek.
Jeho slova potvrzuje i Vytisková. „Bohužel stále asi dva miliony lidí spoří ve starém penzijním připojištění, kde jsou peníze uložené pod hodnotou inflace, a tak o ně místo zhodnocení přicházejí,“ doplnila Vytisková.