Většina domácností si za elektřinu od příštího roku připlatí, některé firmy výrazně více, varuje komora

ERÚ pro příští rok navrhl výrazné zvýšení regulované složky energií. Regulovaná složka elektřiny pro domácnosti by podle návrhu měla vzrůst meziročně o 71 procent, což bude znamenat zdražení v průměru asi o 1408 Kč za megawatthodinu (MWh) s DPH.

Ještě výrazněji stoupne regulovaná část ceny elektřiny pro velké odběratele, na hladině vysokého napětí meziročně o 113 procent a na hladině velmi vysokého napětí o 206 procent.

U plynu by měl být nárůst regulované složky o něco nižší. U domácností by regulovaná část plynu měla meziročně vzrůst asi o 39 procent, což by znamenalo zdražení zhruba o 125 Kč za MWh plynu. U velkoodběratelů by nárůst měl činit 42,5 procenta.

Většině odběratelů se účty ze elektřinu v příštím roce nejspíš zvýší, uvedl analytik společnosti ENA a výkonný ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií (ANDE) Jiří Gavor. K cenám na úrovni ze začátku letošního roku se podle něj dostanou zákazníci, kterým v průběhu roku klesly ceny elektřiny k přibližně 3700 Kč za MWh.

„Většina odběratelů však stále platí za silovou složku vyšší ceny a nárůst regulované složky způsobí, že se jejich celkový účet za elektřinu zvýší,“ podotkl Gavor. U plynu podle něj naopak letošní zlevňování této komodity na trhu v drtivé většině případů přebije chystaný nárůst regulované složky. „Celkově spotřebitelé ve srovnání s počátkem tohoto roku ušetří,“ dodal Gavor k očekávaným cenám plynu.

Zdražení pro část spotřebitelů i přes příznivý vývoj cen elektřiny na burze předpokládá také analytik Purple Tradingu Petr Lajsek. „Ti šťastnější ušetří vyšší desítky až nižší stovky korun na jednu MWh elektřiny. U některých spotřebitelů pak může dojít ke zdražení i o deset a více procent v závislosti na výši distribučního poplatku, typu smlouvy a na tom, zda elektřinu využívají i k ohřevu vody a topení,“ řekl.

U plynu naopak Lajsek očekává oproti letošku zlevňování, pro domácnost s průměrnou spotřebou až o 20 procent.

Domácnostem nejvíce vzrostou náklady na distribuci a jistič. Navýšení ceny se však bude lišit v závislosti na tom, do jakého distribučního území spadají. „V případě distribuční sazby d02d dojde u domácnosti ke zvýšení distribučních poplatků a poplatků za jistič v případě distribuční oblasti ČEZ až o 30 procent. Nejméně si připlatí lidé v Praze, tedy v distribuční oblasti PRE, kde vzrostou přibližně o desetinu,“ uvedl analytik společnosti Ušetřeno.cz Tomáš Vrňák.

U distribučních sazeb d56d nebo d57d, do nichž spadají domácnosti v rodinných domech vytápějící tepelným čerpadlem nebo elektrickým topením, bude nárůst největší. V případě distribučních oblastí ČEZ a E.GD (jih Čech a Moravy) se bude rovnat přibližně 50 procentům, v Praze (distribuční oblast PRE) to bude jen 15,5 procenta.

„Je potřeba zmínit, že vytápění tepelným čerpadlem patří mezi ekologické způsoby vytápění a toto zvýšení by mohlo omezit přechod domácnosti z tuhých paliv na vytápění formou tepelného čerpadla, což by mohlo omezit plnění ekologických cílů,“ podotkl Vrňák.

Každá domácnost pak bude od ledna platit za každou spotřebovanou MWh elektřiny 600 Kč s DPH. Jedná se o návrat poplatku, který vláda pro letošek kvůli vysokým cenám energií odpustila. „V případě vyšších spotřeb, například formou vytápění tepelným čerpadlem, kde spotřeba dosahuje 10 MWh, si domácnost připlatí přibližně 6000 Kč korun,“ dodal Vrňák.

Z nového nastavení regulované části cen energií nejsou nadšené ani firmy. „Na předběžných modelových příkladech odhadujeme, že náklady na energie se u některých firem zpracovatelského průmyslu oproti letošnímu roku zdvoj- až ztrojnásobí. Tak výrazný růst regulovaných složek cen energií nejenže podkope křehký restart tuzemské ekonomiky, ale z dlouhodobého hlediska ohrozí současné pozice českých podniků vůči firmám v ostatních zemích Evropské unie, kde ceny energií budou nižší,“ řekl mluvčí Hospodářské komory Miroslav Diro.

Upozornil, že Česko má v porovnání s jinými zeměmi EU rozvinutější průmyslovou základnu a zároveň i vyšší energetickou náročnost, která je zhruba dvakrát vyšší na jednotku HDP, než je průměr EU. „Každé zvýšení cen energií proto na české firmy dopadá výrazně hůře než na firmy v jiných zemích,“ podotkl Diro.

Komora proto chce spolu s dalšími podnikatelskými organizacemi jednat s premiérem Petrem Fialou (ODS). První schůzka by se měla uskutečnit v úterý odpoledne.

Plánované zvýšení regulované části cen energií kritizoval také prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza. „Energetický regulační úřad právě zničil snahu vlády snižovat v Česku ceny a krotit inflaci. Dnešní návrh ERÚ znamená výrazné zdražení energií pro domácnosti i firmy, zejména z energeticky náročných částí průmyslu, kam patří mimo jiné i potravinářství. U potravin už čeští dodavatelé avizují, že od ledna zvednou ceny, aby pokryli vyšší cenu energií, vyšší daně a vyšší náklady na zaměstnance,“ uvedl na sociální síti X.