Článek
Zatímco obyvatelé velkých měst souhlasí s tím, že by školáci měli dostávat kapesné bez přímé vazby na dobré známky nebo pomoc v domácnosti, lidé z menších měst jsou ochotni děti motivovat právě finanční odměnou i nad rámec kapesného.
Více než polovina rodičů z velkých měst i maloměst se však shoduje na tom, že děti na prvním stupni základní školy kapesné vůbec nepotřebují. S tím však tak úplně nesouhlasí odborníci. Alespoň symbolické kapesné by podle nich měly děti dostávat od nástupu do školy, aby se naučily základům hospodaření a znát hodnotu peněz.
Městští středoškoláci to oproti svým maloměstským vrstevníkům mají ještě lepší. Téměř polovina domácností ve velkých městech dává teenagerům částku od 300 do 499 korun měsíčně. Na malém městě dostávají obvykle o stovku méně.
Změna u vysokoškoláků
U vysokoškoláků se však role najednou mění. Zatímco na malých městech dostává polovina vysokoškoláků od rodičů kapesné v rozmezí 2000 až 3000 korun, ve velkých městech nedostává 27 procent studentů vysoké školy od rodičů ani korunu.
„Mladí lidé z měst mají vysoké školy a univerzity přímo v místě bydliště, takže jim odpadají náklady na koleje, které však studenti z maloměst musejí hradit, nejčastěji právě z kapesného,“ vysvětlil Ondřej Škorpil, ředitel Kanceláře představenstva ČSOB.
Co naopak obyvatele velkých i malých měst spojuje, je názor, že by děti měly přispívat na domácnost od vstupu do svého prvního zaměstnání. Na tom se shodnou všichni dotazovaní.