Hlavní obsah

Vešlo by se 66 tisíc aut. V Karviné zasypávají jámu zavřeného dolu ČSA

Karviná

Přibližně 14 Eiffelových věží nebo 66 tisíc osobních aut by se vešlo do jedné z jam zavřeného dolu Československé armády (ČSA) v Karviné. A právě tolik materiálu na váhu, asi 100 tisíc tun, musel státní podnik Diamo nashromáždit pro její zasypání v rámci likvidace šachty. Hlušina, kterou horníci před lety vytěžili, se tak nyní vrací zpět pod zem.

Diamo zasypává první ze tří jam na šachtě ČSA v Karviné-DolechVideo: Pavel Karban, Novinky

Článek

Jáma ČSA3 je nejmladší ze tří jam dolu, sahá do hloubky 1005 metrů a nad ní se tyčí asi 80 metrů vysoká skipová věž.

„Byla to skipová a výdušná jáma, to znamená, že se skrze ni dopravovalo uhlí na povrch a procházely jí použité větry po odvětrání pracovišť v dole,“ řekl na adresu jámy Zdeněk Hrůzek, náměstek ředitele pro útlum a důl odštěpného závodu Karviná s tím, že průměr jámy je sedm a půl metru. „To znamená, že průřez je zhruba čtyřicet čtyři metrů čtverečních.“

Se zásypem jámy začalo Diamo v úterý 18. listopadu okolo poledne. „Jámu zasypáváme nezpevněným materiálem, potřebujeme se dostat na kótu minus třicet čtyři metrů,“ nastínil Hrůzek v pondělí ráno, kdy do zasypání celé jámy chybělo 154 metrů. „Takže pokud půjde všechno podle předpokladů, tak v úterý ráno bychom měli být na požadované kótě,“ poukázal.

Až bude hlušina ve výšce 34 metrů pod povrchem, její přísun do jámy se zastaví. „Následovat bude dvoumetrová štěrková vrstva a potom bude třicet dva metrů betonu, což budeme dělat na jaře. A zhruba v polovině příštího roku by mělo dojít k odstřelu skipové věže,“ popsal Hrůzek, jak by měly práce na likvidaci jámy pokračovat. Po odklizení sutin se na jejím místě postaví betonový poval a tím bude likvidace jámy ukončena.

Stejně zasype Diamo i jámu ČSA2. Ze zbylé třetí, pojmenované Jan, vznikne zásobník metanu, který bude státní podnik těžit.

„Na sedmém patře se udělá tzv. betonová zátka, dá se říct, že to bude betonová deska. Pod ní zůstane volný prostor a celý zbytek jámy se zlikviduje zpevněným zásypem. Posledních třicet metrů uděláme stejně jako u obou předchozích jam,“ nastínil náměstek ředitele pro útlum a důl, který odhadl, že celý Důl ČSA by měl být zlikvidován v průběhu roku 2028.

Důl Československé armády v Karviné-Dolech patřil k nejvýznamnějším černouhelným šachtám. Jeho počátky sahají do poloviny 19. století. V 50. letech minulého století se z něj stal těžební komplex s napojením na hluboké zásoby karvinského revíru. Těžební jámy umožňovaly dobývat uhlí v hloubkách okolo 1200 metrů. Z Dolu ČSA horníci vytěžili přes 140 milionů tun uhlí, těžba v něm skončila v roce 2021.

Výběr článků

Načítám