Článek
„Nízké ceny souvisejí se situací na evropském trhu. Nabídka je vysoká a do Česka se dostává velké množství vepřového ze zahraničí, především ze Španělska a Německa,“ uvedl prezident Agrární komory České republiky Jan Doležal s tím, že evropský vývoz zasáhla zejména čínská politika vysokých dovozních cel.
Výrazně vyšší nabídka umožňuje velkým prodejcům snižovat ceny. Letos kýtu nabízejí v průměru kolem 98 korun za kilogram, loni to bylo téměř 124 korun. Pod stovku klesla cena naposledy v roce 2021. Čerstvá data přinesl portál Kupi.cz, který sleduje akční letáky obchodních řetězců.
„Španělé vyrobí jamón serrano. Zbytek prasete prodají, protože už se jim prase v tom jamónu zaplatilo,“ popsala prezidentka Potravinářské komory Dana Večeřová.
Řetězce navíc používají maso na řízky jako oblíbený akční tahák. Kýtu letos nabízejí v průměru se slevou přes 40 procent. Před deseti lety přitom činila průměrná sleva jen 27 procent a řetězce vypsaly za rok 88 akcí na vepřovou kýtu, loni jich už bylo 623. Lidé si zvykli čekat na akci a obchody z řízků udělaly jeden z hlavních taháků letáků.
I dlouhodobě kýta zlevňuje. V roce 2016 stála v akci necelých 94 korun za kilogram, tedy asi o pět korun méně než letos. Po započtení inflace tak nyní vychází zhruba o třetinu levněji.
Češi mají o vepřové zájem. V roce 2024 ho podle Českého statistického úřadu snědl každý obyvatel v průměru 43 kilogramů, meziročně o 1,5 kila víc. Vepřové tvořilo více než polovinu veškeré spotřeby masa v zemi. V evropském srovnání patří Češi k jeho nadprůměrným konzumentům, uvádí Organizace OSN pro výživu a zemědělství.
Spotřeba roste už od první československé republiky. V roce 1922 činila necelých sedm kilogramů na obyvatele, v roce 1950 už 25 kilogramů a v roce 1990 stoupla na rekordních 50 kilogramů. V posledních dvou desetiletích se drží kolem 40 až 45 kilogramů ročně.
Co potěší kupující, může být pro zemědělce problém. Ceny prasat na porážku byly v červenci meziročně nižší téměř o 28 procent. Krmivo, energie, mzdy ani údržba chovů ale nezlevňují. Podle ministerstva zemědělství se proto prodejní ceny v některých obdobích dostávají pod výrobní náklady a farmářům nezbývají peníze na investice.
Podle údajů zemědělských organizací pokryli domácí chovatelé spotřebu vepřového zhruba ze 40 procent, nejméně v historii. Většina masa byla z dovozu. „Pokud budeme domácí produkci dál oslabovat, naše závislost na evropském trhu a zahraničních dodavatelích se bude ještě zvyšovat,“ varoval prezident Agrární komory Doležal.
Stát chce proto podpořit modernizaci chovů, lepší ochranu zvířat před nákazami a hlavně zpracování masa přímo v Česku. „Cílem je vytvořit ekonomicky stabilní sektor, který zajistí větší podíl domácí produkce vepřového,“ uvedl ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD).
Na konci loňského roku se v Česku chovalo 1,45 milionu prasat, meziročně o 2,1 procenta víc. Ministerstvo chce také lépe využít česká jatka a dostat víc tuzemského vepřového do školních jídelen.
