Článek
„Většinou mi nikdo ani neodpoví, když reaguji na inzerát. Přitom mám před sebou pracovně minimálně tři roky a chci přesluhovat,“ uvedla Andrea Simonová z Chomutovska, která hledá práci už půl roku. „Snažím se neodepisovat tam, kde by mě mohli odmítnout, protože bych podle personalistů nemusela na práci fyzicky stačit,“ popsala, jak si nabídky vybírá.
Část nárůstu je možné vysvětlit tím, že roste celkový počet lidí bez práce. Na konci prosince bylo v Česku evidováno 354 tisíc nezaměstnaných, meziročně téměř o 48 tisíc více. U šedesátníků ale neroste jen absolutní počet, nýbrž i jejich podíl. Aktuálně představují 13,3 procenta všech nezaměstnaných.
Zároveň jde o skupinu, která zůstává bez práce výrazně déle než mladší ročníky. Šedesátníci tráví v evidenci Úřadu práce v průměru 949 dnů, tedy více než dva a půl roku. Třicátníci jsou nezaměstnaní v průměru 349 dnů, čtyřicátníci 480 dnů.
Podle odborníků za tím stojí především zakořeněné představy zaměstnavatelů. „Určitě se jejich přístup nelepší. Pokaždé, když se zvyšuje nezaměstnanost, roste rychleji u starších lidí. Pokračují stereotypy ještě z porevoluční doby, kdy se říkalo, že padesátníci neumí s počítačem nebo jazyky,“ konstatoval Jiří Halbrštát, marketingový ředitel personální agentury ManpowerGroup ČR.
Chybějící flexibilní úvazky
Současný nárůst podle něj souvisí i se strukturou ekonomiky. Průmysl nové lidi příliš nenabíral. Mnoho nezaměstnaných šedesátníků přitom pracovalo právě v dělnických profesích nebo vykonávalo jiné manuální práce.
„Rozevírají se nůžky mezi tím, jaké profily zaměstnanců potřebují firmy, a tím, co jim může nabídnout trh. Velká poptávka je po lidech ve zdravotnictví a sociálních službách. Když skončí člověk ve výrobě, bez vhodného vzdělání tam nemůže nastoupit,“ upřesnil Halbrštát.