Článek
Loni česká ekonomika vzrostla o 2,6 procenta, průměrná míra inflace za celý rok dosáhla 2,5 procenta. Minulý měsíc kvůli válce na Blízkém východě meziroční tempo růstu spotřebitelských cen ale vzrostlo na 1,9 procenta z únorových 1,4 procenta.
Za zvolněním inflace v prvních dvou měsících roku stálo hlavně převedení plateb za obnovitelné zdroje energie ze spotřebitelů na stát.
Podle základního scénáře makroekonomické predikce ministerstva financí by měla česká ekonomika v roce 2026 zpomalit na 2,1 procenta. „Dynamika bude nadále tažena výlučně domácí poptávkou, kterou však bude brzdit zvýšená nejistota a nárůst cen energií kvůli konfliktu na Blízkém východě,“ uvedl úřad v tiskové zprávě.
Kromě pokračujícího růstu spotřeby domácností by ale podle něj mělo dojít k oživení investiční aktivity firem. „To vše navýší objem dovozu, přičemž stranu vývozu budou limitovat zvýšené obchodní bariéry a nadále nízký objem exportních zakázek. Příspěvek zahraničního obchodu k růstu HDP by tak měl zůstat záporný,“ upozornilo ministerstvo.
Doplnilo, že v roce 2027 by mohl český HDP vzrůst o 2,4 procenta díky zrychlení hospodářského růstu hlavních obchodních partnerů a pokračujícímu růstu domácí ekonomické aktivity.
Do prognózy silně zasáhly dopady války na Blízkém východě. Vysoké ceny energetických komodit a dalších surovin oslabily důvěru spotřebitelů i podniků. V případě obnovení bojů by mohlo dojít k opětovnému narušení dodavatelských řetězců na delší dobu.
„Základní scénář predikce předpokládá brzkou deeskalaci – pozorovaný nárůst cen komodit by byl v takovém případě dočasný a bez výrazných makroekonomických dopadů,“ uvedlo ministerstvo.
Doplnilo však, že v případě opětovné eskalace a déletrvajícího konfliktu na Blízkém východě lze očekávat další růst cen zejména ropy a zemního plynu. „Negativní dopady vyšších cen energií by se projevily zejména v energeticky náročných odvětvích a v pomalejším růstu reálné spotřeby domácností. Zvýšená nejistota by současně vedla ke zhoršení podnikatelského sentimentu a utlumení investiční aktivity,“ konstatoval úřad.
Česká ekonomika by byla zasažena i nepřímo vlivem slabší výkonnosti hlavních obchodních partnerů. „Rizikem pro globální ekonomiku zůstává obchodní politika Spojených států, zejména v oblasti cel a dalších překážek v mezinárodním obchodě,“ dodalo ministerstvo.
Dopady války v Íránu, kterou ve středu po čtyřiceti dnech bojů zastavilo příměří, mohou podle dosavadních odhadů analytiků vést k poklesu růstu české ekonomiky až o jeden procentní bod, v případě míry inflace k jejímu zvýšení až o dvě procenta.
Oslabení čekají i v Německu
I přes vyšší odhad inflace by měl pokračovat růst reálných mezd. Nominální mzdy by měly růst rychleji než inflace, když se jejich objem má letos zvýšit o 6,8 procenta a příští rok o šest procent.
Nezaměstnanost v mezinárodně porovnatelné metodice se letos podle ministerstva zvýší na 2,9 procenta z loňských 2,8 procenta, příští rok potom opět klesne. „Problémy v průmyslových odvětvích zesílené celní politikou USA se projevují v pozvolném nárůstu celkové nezaměstnanosti,“ vysvětlilo ministerstvo. V řadě odvětví ale podle něj trvá citelný nedostatek pracovníků a poptávka po práci zejména ve stavebnictví a ve službách zůstává silná.
Varujícím signálem pro Česko je, že německé hospodářství, jehož výkon je pro mnoho českých firem zásadní, má letos podle aktuálních prognóz vykázat slabý růst 0,6 procenta. Ve společném jarním výhledu to 1. dubna uvedlo pět předních hospodářských institutů. V podzimní prognóze ještě předpovídaly růst o 1,3 procenta. Snížení odhadů souvisí s energetickým šokem, který světovému hospodářství způsobila válka na Blízkém východě.
„Šok způsobený nárůstem cen energií v souvislosti s íránskou válkou tvrdě zasáhl oživení hospodářství, zároveň však expanzivní fiskální politika podporuje domácí ekonomiku a brání jejímu silnějšímu propadu,“ komentoval to Timo Wollmershäuser z hospodářského institutu Ifo.
Dopady konfliktu pociťuje devět z deseti firem
Eskalace napětí na Blízkém východě se negativně promítla do podnikání v samotném Česku. V bleskovém šetření Hospodářské komory, které zveřejnila ve čtvrtek, firmy nejčastěji zmiňují růst cen energetických vstupů a pohonných hmot a zdražování materiálů a komponent (54,3 % respondentů).
Negativní vliv konfliktu na Blízkém východě celkem pociťuje 93 procent firem. „Šetření mezi podnikateli potvrzuje, že krize na Blízkém východě se do české ekonomiky přelévá rychle a citelně, a to hlavně skrze ceny energie, pohonných hmot a materiálových vstupů. Podnikatelé ocenili, že vláda reagovala směrem, který odpovídá jejich očekáváním,“ uvedl prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček.
Podle svých slov věří, že konflikt se již nebude eskalovat. „Jinak by se samozřejmě bez dalších kroků mohly negativní dopady v příštích měsících prohlubovat. Vláda by však v každém případě měla co nejrychleji realizovat i další opatření, která by udržela hospodářský růst a zejména ochotu firem investovat a inovovat,“ dodal.
