Válka na Ukrajině by měla fatální dopad na Afriku a Asii

Ukrajina je předním vývozcem kukuřice, ječmene a žita, ale největší vliv na potravinovou bezpečnost ve světě má její pšenice. Za rok 2020 vyvezla zhruba 18 milionů tun pšenice z celkové sklizně 24 milionů tun, což z ní činí pátého největšího vývozce na světě.

Mezi odběratele sice patří i Čína a Evropská unie, ale nejvíce na ukrajinských farmářích závisí rozvojový svět. Například v Libanonu, kde chléb a další obilné výrobky tvoří 35 procent kalorického příjmu obyvatelstva, získávají polovinu veškeré pšenice v zemi právě z Ukrajiny.

Řada zemí, jejichž spotřeba pšenice je závislá na Ukrajině, se už i tak potýká s nedostatkem potravin v důsledku politické nestability a násilí. Například Libye dováží z Ukrajiny 43 procent své spotřeby pšenice, Jemen 22 procent, Egypt 14 procent.

Tím seznam významných odběratelů z řad rozvojových států nekončí. Podle dat Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) představovala v roce 2020 ukrajinská pšenice 28 procent spotřeby Malajsie, 28 procent Indonésie a 21 procent Bangladéše.

Problémem je, že většina nejproduktivnější zemědělské půdy na Ukrajině se nachází ve východní oblasti – právě u jejích hranic Rusko shromažďuje svoji armádu. Charkovská, Dněpropetrovská, Záporožská a Chersonská oblast se nacházejí západně od Doněcké a Luhanské oblasti, které jsou již částečně obsazeny ruskými či Ruskem podporovanými silami.

V případě, že by se ruský prezident Vladimir Putin rozhodl pro vojenskou ofenzívu, dá se očekávat, že by infrastruktura a vybavení byly zničeny, farmáři by utekli a produkce se tak zastavila.

Foreign Policy připomíná, že ceny potravin jsou celosvětově na vzestupu a jakékoli skokové zvýšení by mohlo vést ve zranitelných státech v Africe a Asii k demonstracím a násilí, jako nedávno v Kazachstánu. Válka v Evropě by tak v rozvojových zemích mohla prohloubit rozdíly ve společnosti, podnítit korupci, vynést k moci politické radikály a mimo jiné tím přímo vyvolat vlnu migrace.

Na Ukrajině pak navíc panují obavy z toho, aby se neopakoval scénář z roku 1930, kdy sovětská restriktivní politika způsobila hladomor, jehož výsledkem bylo 4 až 7 milionů mrtvých Ukrajinců.