Článek
Průměrná úroková sazba hypoték se v Česku začala sledovat až od roku 2003.
Od té doby byla průměrná sazba doposud nejvýše v době hospodářské krize, konkrétně v srpnu 2008, kdy dosáhla 5,82 procenta. Byla tedy už jen nepatrně výše než začátkem června tohoto roku.
Vzhledem k tomu, že letos se podle dat společnosti Fincentrum Hypoindex meziměsíční růst průměrné sazby hypoték pohybuje v řádu desetin procent, je pravděpodobné, že červencová hodnota tu ze srpna 2008 překoná.
Přesto ani to nebude historicky rekordní meta od vzniku samostatné České republiky. V devadesátých letech byly sazby totiž mnohem vyšší.
Objem hypoték stoupl meziměsíčně o pětinu
„Pokud budeme vycházet z toho, že sazba hypoték je určována 2T REPO sazbou ČNB, tak jsme schopni si udělat představu o výši sazeb,“ sdělil Novinkám analytik společnosti Fincentrum & Swiss Life Select Jiří Sýkora.
„První hypotéky byly poskytnuty v roce 1995, kdy 2T REPO sazba byla 11,3 procenta, takže sazba se mohla pohybovat někde mezi 13 a 16 procenty,“ přiznal Sýkora.
„Nejvyšší 2T REPO sazba byla v polovině roku 1997, kdy dosáhla na 39 procent. Dá se tedy předpokládat, že v této době byly i nejvyšší sazby hypoték,“ dodal.
ČNB plánuje v červnu znovu výrazně zvýšit základní úrokovou sazbu, jež momentálně činí 5,75 procenta.
Hypotéky se nabízejí i za sedm procent
Bude se jednat o poslední zasedání bankovní rady před její obměnou, kdy v čele centrální banky skončí Jiří Rusnok a nahradí ho Aleš Michl, přičemž další zvyšování sazeb se pod vedením Michla neočekává.
Po červnovém zasedání každopádně Sýkora očekává, že nabídkové úroky u hypoték stoupnou k hranici 6,5 až sedmi procent.
Úrokové dotace na starší bydlení
Taková hodnota už může některým lidem, kterým bude zrovna končit fixace, významně ztížit schopnost splácet, obzvlášť vezmeme-li v potaz také současnou situaci s drahými energiemi.
Nicméně zatímco kvůli vysokým cenám elektřiny a plynu vláda chystá úsporný energetický tarif, tak u splácení hypoték se žádných kompenzací občanům aktuálně nedostává.
To ovšem v minulosti neplatilo. Pod záštitou ministerstva pro místní rozvoj (MMR) stát dlouho podporoval zejména mladé lidi, kterým poskytoval takzvanou úrokovou dotaci prostřednictvím jednotlivých příspěvků na splácení hypotéky.
Výše dotace se pohybovala od jednoho do čtyř procentních bodů v závislosti na průměrné výši úrokových sazeb, za které poskytly hypoteční banky nové úvěry se státní podporou v předešlém kalendářním roce.
Hypoteční sazby bývají většinou dražší než v reklamě
Státní podpora ale měla několik dílčích podmínek. Nárok na dotaci vznikal jen v případě, kdy průměrná úroková sazba překročila pět procent.
Dotace navíc byla určena jen na starší bydlení pro osoby do 36 let, přičemž v případě koupě bytu úvěr nepřekročil částku 800 tisíc korun a v případě rodinného domu s jedním bytem 1,5 milionu korun.
V dubnu 2016 vláda úrokovou dotaci zrušila, přesto ji stále někteří mohou v příštím roce využít, neboť je velice pravděpodobné, že letošní průměrná sazba bude více než pět procent, čímž se možnost státního příspěvku aktivuje.
„Kdo uzavřel smlouvu podle tohoto nařízení do roku 2016, se příspěvku dočkat může. V únoru 2023 MMR zveřejní průměrnou úrokovou sazbu pro toto nařízení vlády,“ potvrdil Novinkám mluvčí MMR Vilém Frček.
Konec levných hypoték bude pro tisíce lidí šok
Zároveň dodal, že se to bude týkat maximálně jen stovek domácností. O znovuzavedení úrokové dotace vláda momentálně neuvažuje. „MMR chystá jiné nástroje,“ odpověděl stručně Frček.
Podle Sýkory by podobná podpora mohla mírně přispět k zpřístupnění hypoték pro větší část populace, primárně by se ale zaměřil na jiný problém.
„Myslím si, že je důležitější dotáhnout do konce reformu stavebního zákona, tak aby se mohla opět rozběhnout výstavba nemovitostí k bydlení, tak aby se dařilo pokrýt poptávku po bydlení,“ dodal.