Hlavní obsah

V Česku přibývá lesů, kůrovec je na ústupu

Přirozenou cestou nebo novou výsadbou bylo vloni v Česku obnoveno téměř 42 tisíc hektarů lesů. Navíc už třetím rokem po sobě byla takto obnovená lesní plocha větší než nově vzniklé holiny. Celková lesní plocha se tak rozrostla o 1375 hektarů. Pokračuje i ústup kůrovcové kalamity.

Foto: archiv VLS

Lesní školka

Článek

Jak vyplývá z údajů Českého statistického úřadu a ministerstva zemědělství, lesníci vysadili 159,7 milionů sazenic listnatých i jehličnatých stromů.

„Pro budoucnost lesů je přínosné, že se rekordně zvýšil podíl přirozené obnovy lesů, tedy že nové stromky vyrostly ze semen pod mateřským porostem. A to o třicet procent ve srovnání s rokem 2023,“ uvedl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).

„Plocha obnovená sadbou a síjí dosáhla téměř 29,5 tisíc hektarů. Při výsadbě lesů se spotřebovalo 159,7 milionů sazenic, z toho padesát osm procent byly listnáče. Z jehličnatých dřevin se nejvíce sázel smrk ztepilý a borovice lesní, z listnatých buk lesní, dub zimní a dub letní. Ministerstvo na výsadbu poskytuje dotace, vyšší sazbu dostávají vlastníci lesů za meliorační a zpevňující dřeviny, tedy za listnáče a jedli bělokorou,“ doplnil náměstek ministra pro lesní hospodářství Patrik Mlynář.

Nejvíc zalesňuje Vysočina

Zatímco přirozená obnova loni stoupla, plocha obnovená sadbou a síjí loni v meziročním srovnání klesla o zhruba šestnáct procent. Nejvíce se zalesňovalo v Kraji Vysočina, byla to více než pětina v republikovém kontextu. Potěšující je i ústup takzvané nahodilé těžby, zejména té zapříčiněné napadením dřeva dřevokazným hmyzem.

„Odeznívání kůrovcové kalamity se projevilo tím, že zatímco dříve jasně převládala nahodilá těžba způsobená především kůrovcem, v roce 2024 zaujala po osmi letech až druhé místo po těžbě způsobené větrem a sněhem. Hmyzí škůdci se na nahodilé těžbě podíleli zhruba třiceti procenty, zatímco vítr a sníh devětačtyřiceti,“ pokračoval náměstek Mlynář s tím, že celkem loni klesla nahodilá těžba na 8,019 milionů metrů krychlových a představovala pětačtyřicet procent celkové těžby dřeva.

„Díky tomu, že kůrovcová kalamita je na ústupu, mohou se lesní hospodáři více věnovat výchově lesních porostů. Od roku 2020 se soustavně zvyšuje rozsah prořezávek i probírek. Lesní hospodáři tím dohánějí dluh, který vznikl na vrcholu kůrovcové kalamity. Výchova lesních porostů je přitom zásadním adaptačním opatřením na změnu klimatu, protože správná hustota porostu zvyšuje jeho odolnost proti suchu i stabilitu proti větru,“ upozornil náměstek.

Klesá vývoz surového dřeva

K příznivým trendům patří, že se opět meziročně snížil vývoz surového dříví. Bylo to zhruba dvacet jedno procento vytěženého dříví, zatímco o rok dříve dvacet osm procent. Znamená to, že se více domácího dřeva spotřebuje a zpracuje na pilách v Česku.

Zároveň se zvýšil dovoz surového dříví o 801 tisíc metrů krychlových na 2,371 milionů metrů krychlových. Domácí spotřeba surového dříví se zvýšila o deset procent na 16,461 miliónů metrů krychlových. Drtivá většina vývozů i dovozů se uskutečňuje s okolními státy, tedy s Německem, Rakouskem, Polskem nebo Slovenskem.

Výběr článků

Načítám