Článek
Evropské domácnosti platily v první polovině roku 2022 za 100 kilowatthodin (kWh) 25,3 eur (620 Kč), zatímco ve stejném období loni to bylo 22 eur (539 Kč) za 100 kWh.
Nejnižší ceny měli odběratelé v Nizozemsku (-54 procent), Slovinsku (-16 procent), Polsku (-3 procenta), Portugalsku a Maďarsku (oba -1 procento). V případě Nizozemska, Slovinska a Polska souvisel pokles cen s vládními dotacemi, zatímco v Maďarsku jsou ceny regulované, vysvětlil Eurostat.
🆕⚡💰Household #electricity prices rose in 22 Member States in the first half of 2022 compared with the first half of 2021. Largest increases:
— EU_Eurostat (@EU_Eurostat) October 31, 2022
🇨🇿Czechia (+62%)
🇱🇻Latvia (+59%)
Largest decreases:
🇳🇱The Netherlands (-54%)
🇸🇮Slovenia (-16%)
👉https://t.co/XEzlFSkvI7 pic.twitter.com/7IXNlIARo9
Zvyšovaly se i ceny plynu, jehož průměrná cena se ve srovnání se stejným obdobím roku 2021 zvýšila z 6,4 eur (157 Kč) za 100 kWh na 8,6 eur (210 Kč) za 100 kWh.
Oproti první polovině roku 2021 letos v prvním pololetí plyn zdražil ve 23 z 24 členských států EU, ze kterých má Eurostat údaje. Nejvíce plyn zdražil v Estonsku (+154 procent), Litvě (+110 procent) a Bulharsku (+108 procent). V Česku bylo zdražení desáté největší.
Pouze v jednom členském státě se ceny plynu pro spotřebitele v domácnostech ve stejném období nepatrně snížily, a to v Maďarsku (-0,5 procenta). Opět to jde na vrub tomu, že ceny energií jsou v této zemi regulované.
Proč v ČR zdražila elektřina nejvíce? Jinde zavedli opatření rychleji, míní analytici
