Článek
Je to citelný zásah do jedné z hlavních ekonomických zbraní, na kterou Trump dlouhodobě sází. Cla prezentoval jako univerzální nástroj, který má vrátit výrobu do Spojených států, vynutit lepší obchodní dohody a zároveň pomoci státním financím.
Federální deficit podle britského listu The Guardian za prvních devět měsíců fiskálního roku dosáhl 1,367 bilionu dolarů (29 bilionů korun), meziročně o dvě procenta více.
Na americké rozpočty netlačí jen vracení cel, podle dřívější zprávy agentury Reuters v celkové výši až 175 miliard dolarů (3,7 bilionu korun). Výrazně rostou i další výdaje. Obsluha státního dluhu už stála Spojené státy více než bilion dolarů (21 bilionů korun), meziročně o 14 procent více. A vojenské výdaje se i kvůli válce na Blízkém východě zvýšily o pět procent.
To ale neznamená, že se Bílý dům chce cla vzdát, právě naopak. Dočasné desetiprocentní clo na dovoz z celého světa má vypršet 24. července a americká administrativa už připravuje novou vlnu opatření.
Tentokrát je chce opřít o argumenty kolem slabého postupu zemí, na které cílí, proti nucené práci a o nadměrných průmyslových kapacitách. Nové sazby by se mohly pohybovat mezi 10 a 12,5 procenta a zasáhnout by mohly mimo jiné Japonsko, Indii, Tchaj-wan nebo Čínu. Washington zároveň pohrozil novými cly ve výši 25 procent Brazílii.
Ještě ostřejší tón zvolil Trump vůči Evropě včetně Česka. Minulý měsíc pohrozil stoprocentním clem na evropské země, pokud budou dál prosazovat digitální daň na velké americké technologické firmy.
Velká Británie má dvouprocentní digitální daň pro velké internetové platformy, která podle ministerstva financí vynesla v letech 2024 až 2025 přes 800 milionů liber (23 miliard korun). Francie, Španělsko a Itálie mají podobnou daň na úrovni tří procent a další země EU obdobná opatření zavedly nebo o nich uvažují.
V Česku zatím digitální daň neplatí. V roce 2019 ji vláda Andreje Babiše navrhla ve výši 7 procent, ale Sněmovna ji v roce 2021 neschválila.
