Hlavní obsah

USA oživují starodávný soubor námořního práva. Má to být „páka“ proti Íránu

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa zvažuje neobvyklý krok v tažení proti Íránu. Ministerstvo spravedlnosti připravuje obnovení takzvaných prize courts, tedy zvláštních námořních soudů, které naposledy fungovaly za druhé světové války a jejichž kořeny sahají až do období americké občanské války. Informovala o tom agentura Bloomberg s odvoláním na zdroje obeznámené s plánem.

Foto: Getty Images

Hormuzský průliv

Článek

Zmíněné soudy by umožnily rychleji rozhodovat o zabavených lodích a nákladu během ozbrojeného konfliktu.

V praxi by tak Spojené státy mohly prohlásit íránskou ropu přepravovanou na zadržených tankerech za svůj majetek, následně ji prodat a výnos převést do státní pokladny.

„Jde o historickou oblast práva, která v moderní době prakticky nebyla otestována. Od konce devatenáctého století se mezinárodní i válečné právo výrazně změnilo. Teprve případné soudní spory o plavidla zabavená podle zákona o válečné kořisti ukážou, jak se tato pravidla budou uplatňovat v dnešních podmínkách,“ uvedla pro Bloomberg Allison Luzwicková, právnička kanceláře Holland & Knight specializující se na námořní právo.

Současný systém zabavování tankerů naráží na zdlouhavé soudní spory o vlastnictví lodí a nákladu. V jednom z probíhajících případů se americké ministerstvo spravedlnosti snaží prostřednictvím civilního řízení získat venezuelský supertanker převážející íránskou ropu. Prodej lodi však komplikují nároky dalších subjektů, což proces výrazně prodlužuje. Právě podobným průtahům mají podle Bloombergu zabránit obnovené zvláštní námořní soudy.

Podle amerického prokurátora Aarona Reitze, který se na přípravě podílí, musí být federální soudy připraveny rozhodovat o osudu lodí a nákladu zabavených během vojenských operací. Zastánci návrhu tvrdí, že by šlo o efektivnější nástroj než současný systém občanskoprávního zabavování majetku, který často komplikují spory vlastníků lodí, přepravních firem či dalších věřitelů.

„Pomáhá to Spojeným státům pokrýt část nákladů spojených s válkou,“ uvedl Eugene Kontorovich, profesor mezinárodního práva na Právnické fakultě Antonina Scalii při Univerzitě George Masona.

„Zároveň tím Washington vysílá Teheránu jasný signál, že blokádu bere vážně a je připraven využít všechny právní i ekonomické nástroje, které má k dispozici.“

Plán zapadá do širší strategie USA vůči Teheránu. Ministr zahraničí Marco Rubio podle serveru Axios v úterý ujistil spojence, že Washington nyní nechystá nové vojenské útoky na Írán, ale hodlá na něj vyvíjet tlak jinými prostředky. Spojené státy minulý týden oznámily nové sankce a hrozí odříznutím od dolarového systému všem subjektům, které pomáhají financovat íránský režim.

Analytici upozorňují, že ekonomický tlak může nejvíce zasáhnout Čínu, která odebírá přibližně 90 procent íránského vývozu ropy. Sankce by ale mohly dopadnout i na Spojené arabské emiráty, Turecko, Irák či Indii.

Obnovení historických soudů však vyvolává i pochybnosti. Právní experti upozorňují, že není jasné, zda současný konflikt s Íránem splňuje podmínky pro využití takového válečného nástroje. Kritici navíc varují, že by Spojené státy mohly vytvořit precedens, kterého by se v budoucnu mohly dovolávat i jiné velmoci, například Čína, při zabavování zahraničních lodí během mezinárodních sporů.

Výběr článků

Načítám