Článek
„Negativní dopady to má i na mnohé mladé, kteří pro příliš vysoké náklady bydlení při studiu studovat ani nejdou,“ uvedl pro Novinky ekonom z institutu IDEA při CERGE-EI Daniel Münich.
Drahé bydlení vede podle Münicha studenty také k tomu, že během školy pracují v oborech, které se studovaným oborem nesouvisí. To přispívá k velmi dlouhé době studia i k vyšší míře neúspěšnosti. Přesný podíl studentů, který kvůli nedostupnému bydlení dostává do finančních potíží, však nikdo nesleduje.
Nejnovější analýza poradenské firmy Cushman & Wakefield ukázala, že na zmíněných zhruba 315 tisíc studentů bylo v roce 2024 k dispozici jen 67 863 lůžek. Veřejný sektor poskytuje více než 60 tisíc postelí, nejvíce Univerzita Karlova a ČVUT v Praze. Soukromí investoři obstarávají přibližně 7 500 lůžek.
Letos sice některé vysoké školy kapacity kolejí navyšovaly, šlo ale spíše o dílčí nárůsty v řádech stovek lůžek. Pro příští roky by bylo třeba přidávat výrazně více. Problém s kapacitami ještě zesílí tím, jak na vysoké školy zamíří silné generace dnešních středoškoláků.
Alina Cazachevici, která má ve zmíněné společnosti na starosti hotelové a alternativní investice, navíc dodala, že „část současné nabídky je zastaralá a vyžaduje významné investice“.
Za postel i 12 tisíc měsíčně
Nejhorší pozici mají studenti, kteří shánějí bydlení v Olomouci a v Praze. Na jedno lůžko statisticky připadá 2,9 studenta, v Olomouci dokonce 3,5 studenta.
Ti, kdo s hledáním bydlení uspějí, musejí počítat s tím, že za ubytování zaplatí na poměry studentů vysoké sumy.
Ceny studentského bydlení se výrazně liší podle regionu i typu poskytovatele. V Praze se průměrná cena za lůžko na veřejných kolejích pohybuje okolo 6030 korun měsíčně, v regionech pak činí 4610 korun měsíčně. V soukromém sektoru jsou částky výrazně vyšší. V hlavní městě chtějí provozovatelé 12 710 korun za lůžko a měsíc, mimo Prahu 8790 korun.
Vysoké školy letos navýšily kolejné meziročně nejčastěji zhruba o dvě procenta. V uplynulých letech ale zdražovaly i dvouciferným tempem.