Těžní věže jsou svědky hornické historie, mají se zachovat

„Je připraven návrh památkové ochrany bývalého dolu ČSA, který považujeme z historického, typologického a architektonického hlediska za nejvýznamnější,“ potvrdila Právu Petra Batková, mluvčí ostravského pracoviště Národního památkového ústavu. Dodala, že se jedná o mimořádný příklad přestavby původního areálu dolu na tzv. velkodůl ze 40. a 50. let minulého století.

Památkáři chtějí zachovat také těžní věže dolů Lazy i Doubrava a cvičnou štolu ve Staříči. „V případě dolu Lazy doufáme, že se podaří zachovat starší z dvojice vzpěrových těžních věží jako krajinnou dominantu připomínající její hornickou minulost. Cvičná štola ve Staříči vybudovaná mělce pod povrchem jako simulace podzemí pro zácvik nových zaměstnanců je pak cenným dokladem kompletního technického vybavení podzemí dolu, které je již nyní přístupné veřejnosti,“ popsala Batková.

Těžní věž větrné jámy Doubrava sever pak by mohla být zachována bez jámové budovy jako symbol původní funkce areálu a místní dominanta.

Podle Kristýny Hanušové z ředitelství Diama ještě není výčet budov z někdejšího závodu Darkov, které budou ponechány, definitivně uzavřen. Má se o něm debatovat na úrovni vlády, respektive meziresortní debaty. Důlních památek by však mělo zůstat zachováno tolik, aby to budoucím generacím připomínalo, že těžba uhlí i přes pozdější negativní dopady na krajinu přinesla regionu nebývalý hospodářský rozvoj.

„Zároveň by měly být zachovány jen stavby, u kterých je ujasněn způsob jejich financování a dalšího využití,“ upozornila.

Hanušová má za to, že pokud to jen trochu lze, měly by být někdejší části dolů využívány. „Předpokládá se vytvoření památkové zóny, přístupné pokud možno široké veřejnosti. V Ostravě existuje několik příkladů, kdy jsou objekty po ukončení svého původního využití transformovány na objekty volnočasového či administrativního využití,“ poznamenala.

Hornický nadšenec, báňský výzkumník a správce webových stránek zdarbuh.cz Radovan Kukutsch ponechání těžních věží a dalších budov spojených s těžbou vítá.

„Mělo by toho být zachováno co nejvíce, protože kromě dolů jsou na Karvinsku starší snad už jen některé kostely,“ připomněl a navrhl, že důl ČSA by se mohl změnit například na Národní hornické muzeum.

Za ještě důležitější Kukutsch považuje, aby u těžních věží zůstávaly i jámové budovy. „S nimi to dává opravdu smysl,“ připojil a dodal, že zanechání nějakého odkazu je společenská povinnost.

„Věci spojené s historií jsou málokdy ziskové, nicméně historická hodnota a odkaz jsou k nezaplacení,“ připomněl. „V Polsku v oblasti Katovic jsou v plánu další dvě hornická muzea. Vše jde z prostředků EU. Tyhle koncepty mají podporu široké veřejnosti, jsou životaschopné. Tohle je cesta,“ uzavřel.