Článek
Jde o přímou reakci na víkendová vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa, který tlačí na získání Grónska a státům Evropské unie vyhrožuje zavedením nových cel. O pozastavení dohody budou během středy jednat poslanci Evropského parlamentu, právě na jejich souhlas dohoda čeká.
Informoval o tom server BBC s odkazem na zdroje blízké europarlamentnímu výboru pro mezinárodní obchod.
„Schválení v tuto chvíli není možné,“ uvedl podle BBC vlivný německý europoslanec Manfred Weber. Ještě ostřeji se vyjádřil předseda parlamentního výboru pro mezinárodní obchod Bernd Lange. Podle něj „neexistuje jiná možnost než práci na dohodě pozastavit“.
Evropské státy odmítají Trumpovu snahu o připojení Grónska k USA, ostrov v severním Atlantiku je autonomním územím Dánska, členského státu EU.
„Vyhrožováním územní celistvosti a suverenitě členského státu unie a používáním cel jako nátlakového nástroje Spojené státy narušují stabilitu a předvídatelnost obchodních vztahů mezi EU a USA,“ prohlásil Lange. Právě jeho výbor musí dohodu předložit plénu Evropského parlamentu k závěrečnému hlasování.
Nervozita na trzích
Napětí se rychle promítlo i do finančních trhů. Evropské burzy zaznamenaly druhý den poklesů v řadě, výrazně oslabily také hlavní americké indexy. Investoři se přesouvají k bezpečnějším aktivům – cena zlata vystoupala na historické maximum a dál roste i zájem o další drahé kovy. Americký dolar po prudkém pondělním oslabení zatím zůstává stabilní.
Obchodní dohoda, na které se Washington a Brusel shodly v červenci ve Skotsku, měla snížit americká cla na většinu evropského zboží na 15 procent. Původně přitom Trump hrozil sazbami až 30 procent. Evropa se výměnou zavázala k investicím v USA a k úpravám pravidel, které měly usnadnit americký export na evropský trh.
Současný krok Evropského parlamentu znovu otevírá otázku odvety. Evropská unie už loni připravila seznam amerického zboží v hodnotě až 93 miliard eur, na které by mohla uvalit cla. Tento plán ale pozastavila, aby dala prostor jednání. Odklad však končí 6. února – pokud se situace nezmění, evropská cla by mohla začít platit hned následující den.
K razantnějšímu postupu vyzývá například francouzský prezident Emmanuel Macron, který hovoří i o využití takzvaného nástroje proti nátlaku, přezdívaného „obchodní bazuka“. Spojené státy naopak varují Evropu před odvetou. Americký ministr financí Scott Bessent v Davosu evropské lídry vyzval, aby „zachovali klid a neeskalovali situaci“.
EU a USA jsou přitom vzájemně největšími obchodními partnery. V roce 2024 si podle evropských údajů vyměnily zboží a služby za více než 1,6 bilionu eur (téměř 40 bilionů Kč), což odpovídá téměř třetině světového obchodu. Právě proto by případné pozastavení dohody mělo dopady daleko za hranice obou ekonomik.
