Článek
Výdaje státu i kvůli provizoriu meziročně klesly o téměř osm procent na 522,6 miliardy korun. Příjmy vzrostly o 3,9 procenta na 495 miliard korun díky meziročně vyššímu výběru daní a pojistného. Vyšší byly v porovnání s předcházejícím rokem také příjmy z EU.
„Velmi mě těší, že i v tomto režimu se nám podařilo meziročně navýšit investice o 2,8 miliardy korun. Spolu s rostoucím inkasem daní z příjmů a pojistného to potvrzuje stabilitu trhu práce i firemního sektoru,“ uvedla ministryně financí Alena Schillerová (ANO).
Podle Schillerové výsledky vytváří spolehlivý základ pro plynulé a plnohodnotné financování veřejných služeb v nadcházejícím období.
K březnovým výsledkům pomohl i vyšší výběr daně z příjmu právnických osob. Meziročně stoupl o 15,2 procenta na 48,6 miliardy korun. Inkaso daně z příjmu fyzických osob vzrostlo v porovnání s loňským rokem o 6,6 procenta na 48,7 miliardy. Podle ministerstva financí to bylo dané zejména růstem mezd a platů.
Výběr sociálního pojištění vzrostl o 6,6 procenta na 204 miliard korun. Vedle zmíněného růstu mezd a platů k tomu přispělo také zvýšení vyměřovacího základu pro živnostníky. To chce ale současná vládní koalice zvrátit a přeplatky živnostníkům vracet.
Daň z přidané hodnoty vynesla státu 94,5 miliardy korun, tedy meziročně o 2,5 procenta více. Inkaso spotřebních daní činilo 40,8 miliardy korun a vzrostlo v porovnání s loňskem o 1,1 procenta.
Provizorium zbrzdilo výdaje
Hospodaření státu v březnu stále ovlivňovalo rozpočtové provizorium. To omezuje měsíční výdaje státu na dvanáctinu loňského rozpočtu. V dubnu již Česko funguje podle nového rozpočtu s plánovaným schodkem 310 miliard korun.
Největší výdaje měl stát za sociální dávky, na nichž vyplatil 243,5 miliardy korun. Z toho přes 188 miliard připadlo na důchody.
Provizorium omezilo například neinvestiční transfery územním rozpočtům, tedy třeba peníze na platy v regionálním školství. Stát za ně zatím vydal 60,2 miliardy korun, což bylo o třetinu méně než ve stejném období minulého roku.
