Článek
Nový produkt připravila ČNB s cílem umožnit samosprávám větší zhodnocení peněz. Například zástupci Plzeňského kraje Novinkám na začátku září sdělili, že kraj má u komerčních bank úrok mezi dvěma a 3,46 procenta, přičemž již tehdy dostupný tříměsíční termínovaný vklad u ČNB nabízel 3,5 procenta. Úročení nového spořicího účtu u centrální banky je teď ještě o dvě desetiny vyšší, navíc bez výpovědních lhůt.
Vláda Andreje Babiše (ANO) chce, aby obce a hlavně kraje, na jejichž bankovních účtech leží celkem zhruba 600 miliard, si peníze u centrální banky více ukládaly. Díky tomu by ministerstvo financí mohlo krátkodobě ukládat nebo investovat jejich přebytky na finančním trhu, což by mu pomohlo i při řízení státního dluhu.
„Samosprávy získají možnost zcela bezpečného a zajímavého zhodnocení, aniž by se vzdaly okamžitého přístupu ke svým prostředkům. Stát díky efektivnějšímu řízení dobrovolně uložených peněz omezí závislost a potřebu dražšího financování na finančním trhu a sníží náklady na obsluhu dluhu. Obce a kraje přitom nepřicházejí o kontrolu nad jedinou korunou,“ uvedla ministryně financí Alena Schillerová (ANO).
Když kraje a obce přesunou své peníze do centrální banky - nyní jich mají na našich účtech asi 23 miliard - dostanou se do systému státní pokladny, kterou ministerstvo financí řídí.
„Ministerstvo také stanovuje úrokové sazby pro klienty této státní pokladny. My pracujeme na tom, abychom krajům a obcím nabízeli už na podzim takové prostředí, tedy bankovnictví, aby bylo atraktivní a nebylo již důvodem pro to, že si jen kvůli tomu samosprávy ukládají peníze jinde,“ řekl Novinkám člen bankovní rady ČNB Jan Kubíček.
Obcím se dosud k ČNB nechtělo
O větší motivaci pro obce a kraje, aby si ukládaly peníze ve státní pokladně, usiluje ministerstvo financí delší dobu. Upozorňovalo přitom, že samosprávy mají vysoké zůstatky na bankovních účtech, které často přinášejí jen minimální zhodnocení. Zároveň stát musí platit úroky za dluhopisy.
Vedení obcí a krajů argumentovala, že dosud mohla u ČNB využívat jen termínované účty, někteří zástupci samospráv poukazovali i na to, že internetové bankovnictví centrální banky je podle nich zatím málo přehledné.
Kraje i obce navíc nechtějí přijít o vztahy s bankami, které mohou potřebovat třeba na úvěry. Podle údajů ministerstva financí byly na konci června zůstatky obcí na bankovních účtech včetně peněz jimi zřizovaných příspěvkových organizací 475,2 miliardy korun, od konce loňska vzrostly o 42,2 miliardy korun.
„Zjednodušování státní pokladny“
Kraje včetně příspěvkových organizací měly v pololetí na účtech u bank 145 miliard, zůstatek tak v prvním letošním pololetí vzrostl o 40,5 miliardy korun.
Část peněz by se teď mohla přesunout na státem nabízený spořicí účet. Podle guvernéra ČNB Aleše Michla je nová nabídka dalším krokem ke zjednodušování státní pokladny. „Loni jsme zavedli okamžité platby, peníze na účty státu teď chodí okamžitě. Dnes přidáváme spořicí účet, který si obce a kraje založí elektronickou cestou a spravují odkudkoli,“ zdůraznil.
Nový účet si u ČNB mohou založit územně samosprávné celky, tedy obce a kraje, dobrovolné svazky obcí a společenství obcí. Sjednání účtu je možné elektronicky, k jeho obsluze lze využít elektronické bankovnictví ČNB. Z nového spořicího účtu bude možné přijímat i odesílat každodenní platby nebo k němu využívat debetní karty. Nebude tedy nutné převádět peníze mezi běžným a spořicím účtem.
