Článek
Firmy podle něj budou muset nahlásit zaměstnance České správě sociálního zabezpečení alespoň částečně už před nástupem do práce. Nikoliv až do osmi kalendářních dnů poté, jak je tomu v současnosti. Týkat se to má i dohodářů.
„Když nyní přijde kontrola inspekce práce, tak zaměstnavatelé mohou říct, že daný pracovník nastoupil až dnes a nemusejí ho mít nahlášeného,“ řekl Novinkám poslanec Jiří Navrátil (KDU-ČSL). Firmy se tak mohou vyhnout sankcím.
Návrh předložil spolu s poslankyní Janou Bačíkovou (ODS) jako pozměňovací k zákonu o jednotném hlášení zaměstnavatelů, který je ve Sněmovně před závěrečným schvalováním. Je na něm koaliční dohoda a má i podporu ministerstva práce a sociálních věcí.
„Je to obrovská změna v tom, abychom byli schopni opravdu jasně identifikovat, kdo pracuje legálně a kdo nelegálně. A skončit tak s tím, že tady běží nelegální trh zaměstnávání osob, z jejichž práce často nejsou vůbec žádné odvody pro stát a veřejné rozpočty,“ hájil návrh při jeho předložení ve Sněmovně ministr Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Názory odborníků se přitom různí. „Úplně v tom výhody nevidím, i když chápu, proč k tomuto opatření stát přistupuje. Z praxe vím, že se často nástup řeší v rámci dnů, kdy zaměstnavatel stihne připravit pro nového člověka nástupní dokumenty a vybavení a nový zaměstnanec akorát zvládne vstupní lékařskou prohlídku,“ konstatovala Kateřina Musilová z projektu Zlatá práce, který pomáhá starším lidem s pracovním uplatněním.
Také se podle ní stává, že ne každý zaměstnanec nebo brigádník opravdu do zaměstnání nastoupí. „Takže další povinnost před nástupem bude už aktivita navíc,“ dodala.
O něco odlišnější názor má Tomáš Dombrovský ze společnosti Alma Career, která provozuje pracovní servery Jobs.cz a Práce.cz. „Pomůže to narovnat postavení mezi jednotlivými zaměstnavateli, současného nastavení totiž řada z nich zneužívá,“ upřesnil.
Nižší odvody zkrátí důchod
Podle projektu Neviditelní přitom v pololegální či nelegální práci pracuje více než půl milionu lidí. „Mohou to být zaměstnanci, osoby samostatně výdělečně činné, nezaměstnaní, kteří oficiálně vykazují velmi nízký příjem, ať už ve formě mzdy, podpory, či jiných sociálních dávek, zatímco zbytek finančních prostředků získávají neoficiálně,“ uvedli jeho autoři.
Tento fenomén se podle nich typicky vyskytuje v odvětvích, jako je gastronomie, malé IT firmy či stavebnictví. Důvod jsou přitom prosté: při odměně na úrovni minimální mzdy ve výši 20 800 korun jejich zaměstnavatelé ušetří přes sedm tisíc, zaměstnanci pak téměř tři tisíce.
Stát to pak stojí desítky miliard. Z dlouhodobého pohledu prodělají i zaměstnanci, protože mají kvůli nižším odvodům krácený důchod i nižší ochranu třeba při výpovědi.