Článek
Na přetrvávající problém se sháněním brigádníků upozornil předseda Svazu pěstitelů chmele České republiky Luboš Hejda. „Při těchto pracích je člověka obzvlášť potřeba. Je velice těžké, aby tyto činnosti vykonávaly stroje,“ konstatoval.
Chybějí především studenti středních škol a učilišť, kteří dříve na chmelové brigády jezdili. Nelze tak nevzpomenout na název slavného filmového muzikálu Starci na chmelu z roku 1964, neboť dnes je nutné spoléhat na důchodce, kteří si chtějí přivydělat, chmelařské nadšence, nebo na pracovníky ze zahraničí, hlavně z Rumunska, Vietnamu nebo Bulharska.
Z posledně zmíněné země čerpá zaměstnance i chmelař Aleš Mašanský z Obory na Lounsku. „Mám tam známého, se kterým mám spolupráci. Věková kategorie je tak osmnáct až šedesát let, ale nejčastěji to jsou lidé ve věku kolem čtyřicítky,“ řekl Novinkám. „Nabízím jim výplatu s ubytováním se vším všudy,“ dodal s tím, že s počtem pracovníků to prozatím zvládá.
Důvodem, proč se nedaří zaměstnávat při sklizni chmele více mladých lidí z Česka je podle Hejdy to, že se jedná o těžkou práci, která je příliš neláká. Navíc mají pěstitelé v létě velkou konkurenci v průmyslu či ve službách. Přesnou výši odměny ale neuvedl. „Je to závislé na tom, jak dlouho se na sklizni podílejí, jestli deset dnů, nebo tři týdny, na tom, jak jsou produktivní a také na tom, kterou práci vykonávají,“ konstatoval.
Na internetu lze přitom dohledat inzeráty nabízející za patnáct směn při strhávání chmele na poli a jeho navěšování do česacích strojů 25 tisíc hrubého. Jiné se za týden práce pohybují v rozmezí mezi 11,5 a 21 tisíci korunami.
Na úrodě se podepsalo počasí
Letošní sklizeň by mohla být podobná jako loni. „Chmele máme málo, máme ho ale ve vyšší kvalitě,“ řekl Novinkám Hejda.
„Loňská sklizeň dosáhla 5500 tun. Letos by mohla mít až 6200 tun,“ odhadl ředitel Žateckého chmelařského institutu Josef Patzak. Jedná se však o velice hrubý odhad a na konkrétní čísla je podle něj ještě brzy.
Tradiční obavy z počasí umocnila letos sucha, která panovala na jaře a na počátku léta. Patzak upozorňuje, že mohla omezit růst stonků a snížit kvalitu chmele. V posledních týdnech však Česko zasáhly naopak vydatné deště, za které je Hejda rád. „Voda v této době je velmi potřeba. Když je dostatek vody a příhodná teplota, tak to funguje,“ poznamenal.
Ve srovnání s rychle rostoucími odrůdami pěstovanými v zahraničí dozrává výrazně aromatický český chmel déle. Nejpopulárnější je Žatecký poloraný červeňák rostoucí na většině českých chmelnic. Ty jsou rozložené do třech oblastí, kolem Žatce a Úštěku v severních Čechách a Tršic na Moravě. Zaujímají plochu 4800 hektarů, přibližně tolik jako vodní nádrž Lipno.
Většina českého chmele směřuje do zahraničí, obvykle 60 až 80 procent sklizně. Zbytek se využívá v českých pivovarech. V posledních letech roste poptávka zejména v Asii, hlavně v Číně, Japonsku a Vietnamu.
