Článek
Růst spotřeby je dán výrazným teplotním rozdílem v topné sezóně v uplynulých dvou letech.
„Topná sezona roku 2024 byla neobvykle teplotně nadprůměrná s průměrnou teplotou okolo 4,4 stupně Celsia. Chladnější polovina loňského roku měla průměrnou teplotu jen okolo 2,8 stupně Celsia, ale i tak byla lehce nad teplotním normálem 2,5 stupně Celsia. Mírný meziroční pokles celkové spotřeby po teplotním přepočtu potvrzuje dosavadní trend stagnace ve využívání zemního plynu,“ uvedl ředitel strategie EGU Michal Macenauer.
Navzdory růstu zůstává spotřeba plynu v České republice pod úrovní z let předcházejících začátku války na Ukrajině v únoru 2022. Macenauer upozornil, že mezi domácnostmi i firmami je od té doby patrná nejistota.
„Nejprve vlivem zajištění dodávek, poté nárůstem cen a nyní v souvislosti s EU ETS2 a vnímáním zemního plynu jako nízkoemisního zdroje. To vše nepovzbuzuje spotřebu a spíše motivuje vyčkávat s investicemi do plynových technologií. Zatím není patrný ani efekt nahrazování uhlí plynem v elektroenergetice a teplárenství, který by podle chystaných projektů měl nastat až po roce 2027,“ dodal Macenauer.
Spotřeba plynu pro výrobu elektřiny loni klesla o 0,3 procenta. EGU to připisuje zejména odstávce největší české paroplynové elektrárny v Počeradech na Lounsku. Analytici ale upozornili, že do roku 2035 stoupne výroba elektřiny z plynu až o 3,5násobek a spotřeba plynu v Česku má vzrůst za 20 let až o čtvrtinu.
To potvrzuje i výkonný ředitel Svazu energetiky České republiky Josef Kotrba. „Příští roky budou ve znamení intenzivního přechodu tepláren z uhlí na zemní plyn. Investice směřují do nových zdrojů o výkonu větším než dvě GWe, což je srovnatelné s instalovaným výkonem JE Temelín. V praxi to bude znamenat navýšení očekávané spotřeby okolo 20 TWh plynu do roku 2030, část navýšené spotřeby bude přitom pokrývat i tuzemská výroba biometanu,“ uvedl Kotrba.
