Článek
„Úrokové sazby na spořicích účtech šly za poslední rok pozvolna dolů a potom se spíše stabilizovaly. Hlavním důvodem byla klíčová úroková sazba České národní banky,“ konstatoval analytik Portu Lukáš Raška.
Tato repo sazba činila ještě zkraje loňského roku čtyři procenta, načež v únoru klesla na 3,75 a v květnu na 3,5 procenta. Od té doby se nehnula. Sazba zjednodušeně řečeno vyjadřuje cenu peněz v ekonomice.
„Za tuto cenu si mezi sebou půjčují banky. Když je sazba vysoká, peníze jsou dražší, zdražují úvěry a zároveň banky nabízejí vyšší úroky na spořicích účtech. Když sazba klesá, úvěry zlevňují a úroky na spoření jdou dolů,“ vysvětlil Jakub Rilke ze společnosti Váš Konzultant.
Pokles úroků u spořicích účtů tak vzhledem k poměrně stabilní repo sazbě nebyl nijak výrazný. Například u Komerční banky se od loňského ledna snížily ze 3,75 na 3,5 procenta, u UniCredit Bank ze 3,5 na 3,15 a u Partners Banky ze 3,73 na 3,06 procenta. U České spořitelny to bylo ze 4,3 na 3,8 procenta.
Jsou ale i banky, kde až do letoška k poklesu nedošlo. To jsou případy Banky Creditas či Raiffeisenbank. Jednu z nejvyšších sazeb nabízí i mBank.
„Výrazně se ale změnila struktura nabídek. Banky čím dál častěji podmiňují atraktivnější sazby aktivitou klienta nebo omezují vyšší sazbu jen do určitého limitu,“ konstatoval Raška.
V současnosti tak podle něj lze na spořicím účtu často dosáhnout na vyšší sazby, ale pouze za splnění dalších podmínek, jako jsou posílání příjmu na účet nebo využívání platební karty.
Třeba Česká spořitelna tvrdí, že se tím snaží lidi přivést k investování do dlouhodobě výnosnějších produktů, které jim úspory zhodnotí více.
Termínovaný vklad s omezením
Úroky na spořicích účtech jsou přitom často vyšší, než když člověk peníze uloží na roční termínovaný vklad. Tam se totiž sazby pohybují nejvýše okolo 3,5 procenta, často jsou i nižší. Peníze si přitom střadatel nemůže vybrat ze dne na den. Na druhou stranu je jim po tuto dobu sazba garantovaná, na rozdíl od spořicích účtů.
„Obecně platí to, že na čím delší dobu si peníze klienti uloží, tím vyšší sazbu jim banka nabídne,“ upřesnil Petr Motáček, finanční specialista ze společnosti FinGO.
V letošním roce podle něj ještě může dojít k nějaké drobné korekci v úrokových sazbách spořicích účtů směrem dolů, ale nemělo by to být nic zásadního. „Je to dané také tím, že se již neočekává pokles inflace a ani Česká národní banka se nekloní k nějakému dalšímu snižování sazeb,“ řekl.
Stabilitu nebo mírný pokles u spořicích účtů očekává i Rilke. Vyšší úrok se může objevit v rámci marketingových akcí jednotlivých bank. „Ale nepůjde o plošný návrat k vyšším úrovním z doby vysoké inflace,“ zakončil.
