Článek
Aby ji Česko využilo, je podle obou organizací zásadní posílit technické vzdělávání na středních odborných školách, učilištích i vysokých školách, rozšiřovat spolupráci škol se zaměstnavateli a podpořit rekvalifikace pracovníků z průmyslu či ze stavebnictví.
„Dnešní fotovoltaická elektrárna už není jen souborem panelů. Stále častěji je propojená s bateriovým úložištěm, nabíjením elektromobilů a chytrým řízením spotřeby,“ sdělil výkonný ředitel Solární asociace Jan Krčmář.
Vzdělávání techniků podle něj musí držet krok s tím, jak se obor stává složitějším. „Potřebujeme, aby školy dokázaly připravovat odborníky nejen na montáž technologií, ale i na jejich projektování, diagnostiku, provoz a bezpečnou integraci do elektrizační soustavy. Technické vzdělávání je proto stejně důležitou investicí do budoucnosti české energetiky jako samotná výstavba nových zdrojů,“ dodal.
„Česko má silnou tradici strojírenství, elektrotechniky a technického vzdělávání. Moderní energetika na ní může stavět a nabídnout další perspektivu českým firmám i jejich zaměstnancům,“ uvedl programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák.
„Vedle samotné výstavby elektráren poroste význam výroby technologií, bateriových systémů, jejich servisu, automatizace a chytrého řízení spotřeby,“ dodal.
Nedostatek kvalifikovaných pracovníků je v českém průmyslu dlouhodobým problémem. Například z průzkumu státní agentury CzechInvest, kterého se v minulém roce zúčastnilo 252 firem, vyplývá, že v roce 2025 na pracovním trhu nejčastěji chyběli lidé ve výrobních a řemeslných profesích prakticky ve všech oborech průmyslu a v technicky kvalifikovaných profesích.
Firmy podle průzkumu pociťovaly největší nedostatek vysokoškolských absolventů v technických oborech. Nejčastěji zmiňovaly strojírenství, elektrotechnické obory a s výrazným odstupem chemii.
