Článek
„Současná situace ve světě dává mezinárodní klimatické politice nový impuls. Nejsou to jen extrémní projevy počasí, které ukazují, jak naléhavě je potřeba v ochraně klimatu přidat. Stále víc zemí si také uvědomuje, jak nákladná a nebezpečná je jejich závislost na fosilních palivech,“ řekl německý ministr životního prostředí Carsten Schneider.
Obavy z nedostatku paliv jsou aktuální od konce února, kdy USA a Izrael vojensky zaútočily na Írán a konflikt zablokoval Hormuzský průliv. Touto úzkou trasou mezi Perským a Ománským zálivem běžně proudí zhruba pětina světových dodávek ropy a velká část zemního plynu.
„Když situace v Hormuzském průlivu rozhoduje o tom, zda si lidé ještě mohou dovolit dojíždět do práce, je něco zásadně špatně. Závislosti na fosilních palivech se musíme zbavit,“ dodal Schneider.
Plán je podle něj nejen klimatickou, ale i hospodářskou strategií. Peníze dosud vydávané za dovoz ropy a plynu mají víc směřovat do domácí ekonomiky. „Doufám, že svým plánem půjdeme příkladem i ostatním zemím. Jsem přesvědčen, že mnohé z nich nás budou následovat,“ uzavřel ministr.
Strategie počítá s rozvojem obnovitelných zdrojů a elektrifikací dopravy, vytápění i průmyslu. Jejich podíl na spotřebě elektřiny, dnes zhruba 55 procent, má do roku 2030 vzrůst nejméně na 80 procent. Výroba elektřiny z uhlí má skončit nejpozději v roce 2038, nové plynové elektrárny pak mají přejít na zelený vodík, aby byla výroba elektřiny v roce 2045 bez fosilních paliv.
Závislost Německa na fosilních palivech je přitom stále značná. V roce 2024 pokrývala 65 procent konečné spotřeby energie, samotná ropa 36 procent a plyn 24 procent. Za jejich dovoz země zaplatila 76 miliard eur, 1,85 bilionu korun.
Německo je po Francii a Nizozemsku třetí velkou vyspělou ekonomikou, která takový plán úplného odklonu od fosilních paliv představila. Země se k jeho vypracování zavázaly na dubnové mezinárodní konferenci v Kolumbii, připomněl server The Guardian.
Německo je největší ekonomikou Evropy a největším obchodním partnerem Česka, na jehož výkonu je závislá řada českých firem. Plán se dotkne i podnikání miliardáře Daniela Křetínského, jehož skupina přes EP Energy Transition ovládá německou LEAG, provozovatele hnědouhelných dolů a elektráren.
Pevný konec fosilní energetiky zkracuje jejich perspektivu a urychluje potřebu nových zdrojů. Pro Křetínského tak bude stále důležitější, jak rychle dokáže německá aktiva přestavět směrem k plynu, vodíku a obnovitelným zdrojům. Jeho EPH navíc usiluje o převzetí německého Uniperu, který vyrábí elektřinu z fosilních i nízkoemisních zdrojů a patří mezi významné obchodníky s plynem v Evropě.
