Článek
„Pokud chceme do roku 2030 zajistit vysokou kvalitu života pro všechny obyvatele, aniž by se ohrozily budoucí generace, budeme muset opustit růstový model založený na zahraničních investicích a nízkých mzdách. Bude nezbytné zvyšovat mzdy a platy a posílit domácí podniky, zejména malé a střední, ve kterých se skrývá velký potenciál,“ prohlásil v úterý Sobotka na konferenci Fóra pro udržitelný rozvoj 2016.
Konference zaměřila pozornost na fakt, že pokrok ve společnosti nelze měřit a hodnotit pouze ekonomickými ukazateli.
Nezapomínat na lidi
„HDP roste i v případě, když stojíme v dopravní zácpě a spotřebováváme benzín – příspěvek ke kvalitě života je tu však přinejmenším sporný. Kromě makroekonomického hlediska se musíme soustředit také na jednotlivce, rodiny a společenství v různých stránkách jejich životů. Dokument Česká republika 2030 proto navrhuje sledovat rozličné parametry kvality života, jako jsou zdravotní stav, rovnováha mezi prací a soukromým životem, vzdělávání a dovednosti, mezilidské vztahy, občanská angažovanost, kvalita životního prostředí, osobní bezpečí a subjektivně vnímaná životní pohoda,“ poznamenal premiér.
„Životní spokojenost lidí skutečně neurčuje jen růst HDP, ale i dostupnost kvalitní zdravotní péče, možnosti vzdělání, vztahy mezi lidmi,“ dokládá finanční poradce František Macháček.
Klíčem je vzdělání
Sobotka na konferenci zdůraznil, že vzdělávání bude muset reagovat na velké změny, které se dějí na trhu práce. Postupující robotizace a digitalizace jsou podle Sobotky velkou příležitostí pro postupné odstraňování rutinní práce a rozšíření volného času. „Pokud ovšem nenabídneme jiná pracovní místa v jiných oblastech ekonomiky, můžou procesy robotizace a digitalizace ohrozit zaměstnanost,“ poznamenal.
Za další velké výzvy do budoucna považuje i schopnost přeměnit zemědělské hospodaření, aby dobře zajistilo potravinovou bezpečnost a nevedlo k ekologickým rizikům, například kontaminaci vod hnojivy a stále větší degradaci půdy.
Problém spočívá v tom, že směry a úkoly strategie budoucího vývoje překračují čtyřletý volební cyklus v Česku. Nově nastupující vláda má na budoucnost většinou jiný názor než ta předchozí.
Ředitel Mezinárodního institutu aplikovaných systémových analýz ve Vídni Pavel Kabat pochválil Českou republiku za to, že strategii připravila, protože jiné země, zejména ze střední Evropy, to podle něj nezvládly. Také představil mezinárodní projekt Svět v roce 2050, na němž se podílí. Vyzval českou vládu a Akademii věd ČR, aby se do něj připojily a ukázaly směr dalším středoevropským zemím.
Problémem realizace
Dokument Česká republika 2030 podle jeho tvůrců vychází ze dvou hlavních přístupů – kvality života a udržitelnosti.
„Princip udržitelnosti nám připomíná, že rozvoj společnosti ovlivňují fyzické limity planety a krajiny. Většina přírodních zdrojů je konečná a jejich nadměrné čerpání může naši společnost poškodit a je v podstatě rozvojem na dluh,“ konstatoval Sobotka.
Perspektiva udržitelného rozvoje se v posledních letech stala hlavním názorovým proudem politické debaty v Evropě i ve světě. Řeší totiž palčivé výzvy současného světa, jimiž jsou změny klimatu, demografické změny, ztráta úrodné půdy či narůstající nerovnosti. Zajímá se také o zrychlující se propojování současného světa, uvádí se v dokumentu.
Podle ekonomických analytiků dokument správně analyzuje směr budoucího vývoje. Jak ale upozorňují, Česká republika měla vždy dobré projekty a vize. Problém vždy nastal, když mělo dojít k jejich realizaci.
„Problém spočívá v tom, že směry a úkoly strategie budoucího vývoje překračují čtyřletý volební cyklus v Česku. Nově nastupující vláda má na budoucnost většinou jiný názor než ta předchozí. Odmítne přijatou strategii a začne zpracovávat svoji vlastní vizi, kterou ale většinou nestihne rozvinout a realizovat do nových voleb,“ podotýká Macháček.