Článek
„Pozměňovací návrhy jsou limitovány základními parametry, které musí zůstat neměnné,“ upozornila hned na začátku jednání ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Pokud se přidají peníze na jednu věc, musí se vzít odjinud. Příjmy rozpočtu tak mají i nadále být 2,12 bilionu korun, výdaje 2,43 bilionu a deficit zůstat na 310 miliardách.
Zmíněné stovky milionů na sport a protidrogovou politiku se tak přesunou z kapitoly Všeobecná pokladní správa. Tedy z části rozpočtu, kterou spravuje ministerstvo financí a slouží k úhradě státních výdajů, jež nepatří pod žádný konkrétní resort.
Zákon o státním rozpočtu pro letošní rok se projednává se zpožděním. Vláda Andreje Babiše (ANO) po svém nástupu odmítla návrh vypracovaný předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS) a předložila vlastní. Do jeho schválení hospodaří v rozpočtovém provizoriu.
Vládní koalice ANO, SPD a Motoristů má kromě sportu a protidrogové politiky ještě dvě priority, které chce pomocí pozměňovacích návrhů prosadit. V první řadě jde o 50 milionů korun pro organizace pracující s dětmi, třeba skauty či pionýry. Ty si stěžovaly, že bez zmíněných peněz by byla ohrožena jejich činnost.
Přesun se dotkne také humanitárního programu MEDEVAC, který poskytuje lékařskou péči v zahraničí lidem postiženým válkami či katastrofami. Koordinuje ho ministerstvo vnitra, v loňském roce peníze z něj poslalo například na mise v Jordánsku či Zambii. Program má dostat o 120 milionů korun navíc.
V obou uvedených případech by se měly peníze přesunout ze Všeobecné pokladní správy.
Desítky změn žádá i opozice. „Nechceme zvyšovat schodek, chceme změnit priority,“ konstatoval v té souvislosti například předseda Pirátů Zdeněk Hřib.
Opozice chce více na armádu
Jen během dopoledního jednání tak opoziční poslanci předložili návrhy za více zhruba 110 miliard korun, další miliardy přihodili odpoledne. Přidávat chtějí hlavně na armádu, podporu sportu a bydlení nebo zdravotnictví. Peníze hledají především v dotacích na zemědělství či na obnovitelné zdroje energie.
„Vláda hovoří o tom, že obrana je jednou z priorit. Přesto na ni vyčlenila méně peněz, a Česku hrozí, že nedosáhne ani těch závazku dvou procent hrubého domácího produktu, což je závazek vůči našim spojencům,“ dodal exministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).
Právě peníze na obranu dlouhodobě kritizuje opozice i řada vojenských expertů. Vláda podle nich nedodržuje své závazky k NATO, podle závazků aliance by do roku 2030 mělo Česko ročně na obranné výdaje dávat minimálně tři procenta HDP. Později až 3,5 procenta.
Rozpočet poslanci ve středu projednávali ve druhém čtení, kdy se pozměňovací návrhy pouze načítají. Hlasovat o nich budou až ve třetím, závěrečném jednání. Senát o rozpočtu nehlasuje, podepsat ho však musí prezident.
