Článek
Rozpočtové příjmy meziročně vzrostly o 5,4 procenta na 312,4 miliardy korun, zejména díky vyšším příjmům z daní a povinného pojistného a vyšším příjmům z Evropské unie. Výdaje klesly o 9,8 procenta na 329,3 miliardy korun.
„Lepší výběr daní i návrat k normálnímu čerpání evropských prostředků po fiasku z let 2022 nebo 2025 jsou určitě dobrou zprávou. Hlavním důvodem výsledku nejlepšího za osm let je ale rozpočtové provizorium, které výrazně komplikuje zahajování investičních akcí, spouštění nových vědecko-výzkumných projektů či zvyšování zanedbaných platů ve veřejné sféře,“ uvedla ministryně financí Alena Schillerová (ANO).
Rozpočtové provizorium omezuje měsíční výdaje na jednu dvanáctinu výdajů předchozího roku. Skončí zřejmě v březnu, když se příští týden uskuteční závěrečné hlasování o rozpočtu ve Sněmovně a prezident Petr Pavel už dříve oznámil, že návrh vetovat nehodlá. Senát o rozpočtu nerozhoduje.
Z rozpočtových příjmů nejrychleji rostly příjmy z EU, které se zvýšily o 31,3 procenta na 30,4 miliardy korun. Na sociálním pojištění získal státní rozpočet 136,2 miliardy korun, meziročně o šest procent víc. Podle ministerstva financí k růstu inkasa přispělo zejména zvýšení minimálních odvodů živnostníků, které se ale vláda chystá zrušit.
Z daňových titulů přinesla tradičně do rozpočtu nejvíc daň z přidané hodnoty. Její inkaso dosáhlo částky 67,2 miliardy korun, meziročně o 1,7 procenta víc. Za zvýšením podle ministerstva financí stojí růst výdajů domácností. Z daně z příjmu fyzických osob získal rozpočet 31,5 miliardy korun. Do meziročního růstu o 6,6 procenta se podle ministerstva promítá růst platů a mezd.
Vývoj výdajů ovlivnila pravidla rozpočtového provizoria. Podle ministerstva financí měla omezení dopad zejména na dočasně nižší úroveň financování výzkumu, vývoje a inovací, sociálních služeb a sportu.
Hlavní výdajovou položkou tradičně byly sociální dávky. Stát na nich vyplatil 163,2 miliardy korun, meziročně o pět procent víc. Z těchto výdajů tvořily 126,7 miliardy korun důchody.
Kapitálové výdaje meziročně vzrostly o 2,5 procenta na 17,8 miliardy korun, z toho devět miliard korun byly transfery pro Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI). Ministerstvo financí upozornilo, že zpočátku roku jsou kapitálové výdaje tradičně nižší kvůli převažující realizaci investic ve druhém pololetí.
Návrh rozpočtu na letošní rok, jehož základní parametry v únoru schválila Sněmovna, počítá s příjmy 2,118 bilionu korun a výdaji 2,428 bilionu korun. Naplánovaný schodek činí 310 miliard korun. Loni stát hospodařil se schodkem 290,7 miliardy korun, byl čtvrtý nejhlubší od vzniku Česka.
